Na tyto Velikonoční svátky tu pro vás mám krátkou, 4 kilometrovou procházku. A dnes končíme, na Velikonoční pondělí.
Nejznámější tradice Velikonočního pondělí má mnoho krajových pojmenování: šupačka, mrskačka, šmigrust – zkrátka „vyšlehání“ žen a dívek pomlázkou. Slovo pomlázka vzniklo ze slova „pomladit“: původem pohanská tradice symbolického poplácání proutkem, pomlázkou (tatarem) z proutí či jalovcem má ženám zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost. V pozdějších dobách se začaly používat i vařechy a jako doprovod se odříkávaly nejrůznější básničky. Dříve chodili s pomlázkou zejména svobodní chlapci a muži, dívkám tak dávali najevo svůj zájem. Ty jim pak skrz barvu darované pentle odpovídaly, zda u nich koledníci mají šanci. Červená znamenala, že dívka má chlapce ráda, modrá mu dávala naději,
zelená značila oblíbenost a žlutá naopak nezájem.
Velikonoční pondělí je někdy nazýváno také Červené pondělí. Tento název je odvozen od červené barvy kraslic, která symbolizuje Kristovu krev. Právě kraslice patří k hlavním symbolům tohoto dne. Všechny dívky si na Velikonoční pondělí chystají veselá vajíčka, která darují koledníkům. Je to poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života. Barvení a zdobení vajíček patří k nejstarším tradicím, které jsou s Velikonocemi spojené. Tradiční vajíčka se zdobí voskem, lepí se slámou, dírkují se nebo se barví přírodními barvivy, jako jsou například slupky od cibule. Aby se vajíčka krásně leskla, pomazávala se klínkem špeku.
Velikonoční tradice a obyčeje se vždy lišily dle regionů. Každý kraj si upravoval daný zvyk dle svých potřeb a možností. Cíl byl ale vždy stejný – přivítat jaro po dlouhé zimě. Některé kraje věří, že by na Velikonoční pondělí měly mít na sobě ženy něco nového. Je to prevence proti tomu, aby je nepokakal velikonoční beránek. Jinde pak lidé chodí objímat stromy do lesů a sadů, aby z nich načerpali jejich energii a sílu.
Kešku hledejte kolem ještěrky, viz foto:
