I když v současné době v Nosislavi neexistuje žádná cihelna, v minulosti bylo v katastru hned několik menších cihelen, většinou na nepálené cihly, kterým se říkalo kotovice. V r. 1886 existovalo v obci 20 cihelen, což je písemně doloženo v místní kronice.
V r. 1928 se uvádí už jen 6 cihelen v provozu. Pozůstatky těžební činnosti, která se prováděla na několika místech, jsou dodnes v terénu viditelné. Nejpatrnějším pozůstatkem je dodnes komín Hanuškovy cihelny za domem čp. 288. Poslední cihelna ukončila činnost v r. 1950.
Komín jako pozůstatek Hanuškovy cihelny.
Pracovat v cihelnách byla velmi tvrdá ruční práce. Cihly se vyráběly buď celoročně nebo sezónně s pomocí najatých mužů. Žlutá hlína se musela nakopat špičatou motykou, potom rozmělnit vodou za současného šlapání bosýma nohama, přitom se přidávala suchá hlína do požadované hustoty. Ručně se formovaly také cihly i křidlice (střešní tašky), před vypalováním v peci se nejdříve sušily v přilehlých kůlnách. Pálilo se nejdříve po dva dny při nízké teplotě, další dny byl již oheň intenzivnější. Proces pálení trval celý týden každodenně 24 hodin. Dělník hlídal teplotu v peci pomocí několika komínků zpravidla 16-ti (teploměry nebyly). Po vypálení se cihly chladily další 14 dnů prouděním venkovního vzduchu. Topilo se uhlím z Rosic, odkud jej navážely železniční vagóny na židlochovické nádraží, potom koňským potahem do Nosislavi. U cihelny byla vždy studna s vodou a malá místnost pro hlídače. Hotové zboží se rozváželo zákazníkům koňským potahem, odbyt byl zajištěn. Výroba malých cihelen nebyla pro majitele na zbohatnutí, ale přece jenom mělo pár lidí práci. Největší rozvoj nosislavských cihelen se datuje počátkem minulého století, v 30. letech postupně začala výroba cihel stagnovat a postupně zanikat. Zajímavostí jsou zejména značky na cihlách, dosud hojně dochovaných, které se nalézají při bourání u starších staveb.
V místě, kde budete hledat kešku, se také rozhlédněte kolem sebe, protože zhruba severním směrem jsou vidět dokonce dvě místa, kde se prováděla těžba cihlářské hlíny.
Jako zajímavost uvádím zdejší raritu – totiž zmenšeninu jakéhosi hrádku – zříceninu kamenného hradu s vodním příkopem – kterou si postavil majitel toho pozemku za svým domem (od daných souřadnic pohled jižním směrem ). Bohužel je k zahlédnutí jen v době mimo vegetační období, protože jak se okolní stromy olistí, tak je celá stavba zamaskovaná. Upozorňuji, že tato zřícenina hradu stojí na soukromém pozemku, takže snažte se prohlížet jen z dálky a přes plot.
Tato keška je v pořadí moje devátá, kde v listingu uvádím něco z historie Nosislavi. Chvalozpěvy nečekám, mne ta historie prostě baví.
Krabičku vracejte na stejné místo tak, jak jste ji našli. Při založení keše tato obsahovala logbook a tužku, ale vzhledem ke zkušenostem doporučuji nosit raději vlastní psací potřeby.
Statistika
Publikace - 19.3.2023 13:56; FTF 19.3.2023-14:10; STF 19.3.2023-17:27 kralik_Maxi; TTF 20.3.2023-11:29 MiMaToFiKaMa