Cílem bylo město Nysa, které bylo už od počátku 20. století významným železničním uzlem. Společnost Neisser Kreisbahn AG, ve které kromě města Nysa měly podíl i okres a společnost Lenz & Co. z Berlína, se rozhodla v roce 1910 postavit co nejdříve trať na jih, právě do tehdejší rakouské Vidnavy. Celková délka železnice byla vyměřena na 19,2 km a začalo se ihned stavět. Trať vycházela ze stanice Nysa město a měla celkem osm zastávek. Nejsložitějším úkolem bylo přemostění řeky Biała Głuchołaska u obce Biała Nyska. To se nakonec podařilo vyřešit příhradovým ocelovým mostem, který po opravě po roce 1945 stojí přes řeku dodnes.
Už na podzim roku 1911 jezdily vlaky z Nysy do příhraničního Kalkowa, stanice Łąka. Dne 8. května 1912 přijel první vlak do Vidnavy. Dopravu zajišťovala společnost Lenz & Co., která postupně převzala veškerou dopravu na trati už z Hukovic.
Vidnava tak dostala pohodlné spojení s Evropou. Dvakrát týdně odsud byl vypravován dokonce přímý vůz až do Berlína. Německý dopravce zajišťoval provoz až do roku 1923, kdy jej převzaly ČSD. O dva roky později bohužel zastavily mezinárodní provoz a železniční přechod byl uzavřen. To se změnilo teprve po obsazení Sudet v roce 1938, kdy byla trať obnovena, dokonce i s původním provozovatelem, firmou Lenz. Ta ji udržela v provozu po celou válku až do 17. března roku 1945.
Po válce už vzhledem k napjatým vztahům s Polskem trať obnovena nebyla. Na polské straně byla v provozu pro osobní dopravu až do roku 1974, kdy vlaky končily ve stanici Kałkow Łąka. Zbytek likvidace na polském území proběhla v devadesátých letech, v roce 2002 byl snesen polední úsek trati mezi Nysou a stanicí Koperniky. Přesto jsou její stopy v Polsku mnohem znatelnější než u nás. Kromě mostů a náspů stojí i některé staniční budovy.
Úsek z Vidnavy na hranice byl rozmontován už patrně v roce 1946. Podle pamětníků byl materiál použit na opravy jiných částí trati. Trať byla v provozu až do 11. prosince 2010, kdy byla na této trati zastavena pravidelná osobní doprava. Ještě do roku 2017 existovalo pokračování železnice kousek za vidnavské nádraží přes cestu do Bernartic, které bylo po ukončení provozu sneseno.
V roce 2020 zlínská firma Basic Capital projevila zájem o obnovu těžby kaolinu v oblasti. Pokud by k ní došlo, trať by chtěla využívat k nákladní dopravě. Vybudovala by pak také vlečku do bývalé šamotárny ve Vidnavě, kde by vytěženou surovinu upravovala.
Ke keši:
Keš naleznete na úvodních souřadnicích. Je velikosti malá, obsahuje CWG na výměnu, propisku a logbook. Je krytá před nástrahami počasí, ale i tak se k ní chovejte prosím opatrně. Snad se vám provedení bude líbit. Hlavně prosím hlídejte co největší dovření střechy.