HRADSKÁ
HRADSKÁ = ÚZEMNĚSPRÁVNÍ ŘÍZENÍ SOUSTAVOU HRADŮ A HRADIŠŤ (KASTELÁNIE)
Byla to správní soustava raně středověkých hradišť, kterou začal budovat Přemyslovec Boleslav I. v první polovině desátého století (existuje záznam o počátku již v roce 929 ).
Tato soustava zajišťovala organizaci a správu přemyslovského panství.
Kníže (později král) byl majitelem veškeré půdy = regál pozemkový (regál - z latiny iura regal - práva vyhrazená panovníkovi).
HRADSKÉ OBVODY = KASTELÁNIE - byly základními jednotkami, které zhruba v okruhu 15 km obhospodařovaly svůj obvod (někdy se obvodu říkalo také provincie). V čele tohoto obvodu stál KASTELÁN (COMES, PREFECTS, CASTELLANUS).
ZNÁMÉ HRADSKÉ SOUSTAVY
Čechy: Bechyně, Bílina, Děčín, Doudleby (pod Českými Budějovicemi), Čáslav, Horažďovice, Hradec Králové, Chrudim, Chýnov, Karlovy Vary, Kouřim, Libice nad Cidlinou, Litoměřice, Mělník, Mladá Boleslav, Netolice, Počáply (u Březnice), Pražský hrad, Předhradí (Oldříš u Pňova-Předhradí), Starý Plzenec, Vyšehrad, Žatec.
Morava: Brno, Bítov (Cornstejn), Břeclav, Přerov, Olomouc, Spytihněv (pod Napajedly), Znojmo.
Hradské obvody se dále sdřužovaly do větších správním obvodů = ŽUP-OUKRAJÍ. V čele župy stál ŽUPAN, který sidlil na župním hradu.
Nejstarší župy na území Čech byly:
BOLESLAVSKÁ, KAMEJCKÁ, KOUŘIMSKÁ, OSECKÁ, PODBRDSKÁ, PRAŽSKÁ, ŘIPSKÁ, TETÍNSKÁ A VYŠEHRADSKÁ.
Ve 12. století jsou známy tytoo ŽUPY=OUKRAJÍ:
BECHYŇSKO, BOZEŇSKO, ČÁSLAVSKO, HRUTOVSKO (Vraclav - dneska by se dalo říci Vysokomýtsko), PRACHEŇSKO, ROKYTENSKO, VLTAVSKO.
Celá soustava fungovala do první poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. vytvořil novou správní soustavu KRAJSKOU, kde se správcovství přesouvá převážně do knížecích měst.
KEŠ JE SOUČÁSTÍ SÉRIE ÚZEMNĚSPRÁVNÍ
PŮLKOŇÁCI PŘEJÍ
HAPPY GEOCACHING!