KRAJSKÁ
Co je to KRAJ?
Je to územně správní jednotka větší velikosti.
Na našem území byly kraje vymezeny již od 13. století. Jednalo se o správní celky, které stály mezi panstvími (patrimoniemi) a zeměmi. Kraje a jejich hranice byly v průběhu staletí neustále reformovány a měněny a občas se dokonce zrušily, aby se mohly opět zavést.
Za zrozením krajského uspořádání v prostorách Čech stál Přemysl Otakar II., který jimi nahradil hradskou správní soustavu již od 2. poloviny 13. století. Původně bylo zavedeno 12 krajů.
1. BECHYŇSKÝ – Bechyně, 2. BOLESLAVSKÝ – Mladá Boleslav, 3. ČÁSLAVSKÝ – Čáslav, 4. HRADECKÝ – Hradec Králové, 5. CHRUDIMSKÝ – Chrudim, 6. KOUŘIMSKÝ – Kouřim (někdy zvaný Pražský), 7. LITOMĚŘICKÝ – Litoměřice, 8. PLZEŇSKÝ – Plzeň, 9. PRÁCHEŇSKÝ – Prácheň - později Písek, 10. RAKOVNICKÝ – Rakovník, 11. SLÁNSKÝ – Slaný, 12. ŽATECKÝ – Žatec.
Zvláštní postavení měly tzv. vnější kraje:
LOKETSKÝ – Loket, KLADSKÝ – Kladsko, TRUTNOVSKÝ – Trutnov (1539 připojen k Hradeckému)
Vedle krajů existovaly částečně autonomní oblasti:
CHEBSKO – Cheb, AŠSKO – Aš.
1458-1714
Za vlády Jiřího z Poděbrad vznikly další dva kraje.
1. BECHYŇSKÝ – Bechyně, 2. BOLESLAVSKÝ – Mladá Boleslav, 3. ČÁSLAVSKÝ – Čáslav, 4. HRADECKÝ – Hradec Králové, 5. CHRUDIMSKÝ – Chrudim, 6. KOUŘIMSKÝ – Kouřim (někdy zvaný Pražský), 7. LITOMĚŘICKÝ – Litoměřice, 8. PLZEŇSKÝ – Plzeň, 9. PRÁCHEŇSKÝ – Prácheň (později Písek), 10. RAKOVNICKÝ – Rakovník, 11. SLÁNSKÝ – Slaný., 12. ŽATECKÝ – Žatec.
13. PODBRDSKÝ – Beroun, 14. VLTAVSKÝ KRAJ – Sedlčany.
1637-1734
Vznik krajů na Moravě
1. BRNĚNSKÝ – Brno-město, 2. OLOMOUCKÝ – Olomouc, 3. HRADIŠŤSKÝ – Uherské Hradiště, 4. JIHLAVSKÝ – Jihlava, 5. ZNOJEMSKÝ – Znojmo.
1714 - 1734
1. BECHYŇSKÝ – Bechyně, 2. BOLESLAVSKÝ – Mladá Boleslav, 3. ČÁSLAVSKÝ – Čáslav, 4. HRADECKÝ – Hradec Králové, 5. CHRUDIMSKÝ – Chrudim, 6. KOUŘIMSKÝ – Kouřim (někdy zvaný Pražský), 7. LITOMĚŘICKÝ – Litoměřice, 8. PLZEŇSKÝ – Plzeň, 9. PRÁCHEŇSKÝ – Prácheň, později Písek, 10. RAKOVNICKÝ – Slaný, 11. ŽATECKÝ – Žatec (připojeno Loketsko a spojedné Chebsko s Ašskem), 12. BEROUNSKÝ – Beroun.
Zvláštní postavení měly tzv. vnější kraj:
KLADSKÝ – Kladsko.
Od 1735 MORAVA
1. BRNĚNSKÝ – Brno-město, 2. OLOMOUCKÝ – Olomouc, 3. HRADIŠŤSKÝ – Uherské Hradiště, 4. JIHLAVSKÝ – Jihlava, 5.ZNOJEMSKÝ – Znojmo, 6. PŘEROVSKÝ – Hranice.
1751-1850
první postátnění krajské správy
1. BEROUNSKÝ – Beroun, 2. BOLESLAVSKÝ – Mladá Boleslav, 3. BUDĚJOVICKÝ – České Budějovice, 4. BYDŽOVSKÝ – Nový Bydžov, 5. ČÁSLAVSKÝ – Čáslav, 6. HRADECKÝ – Hradec Králové,
6. CHRUDIMSKÝ – Chrudim,
(Chrudim 1771, Ceregetti)
7. KLATOVSKÝ – Klatovy, 8. KOUŘIMSKÝ – Kouřim (někdy zvaný Pražský)., 9. LITOMĚŘICKÝ – Litoměřice, 10. LOKETSKÝ – Loket (s mimořádným postavením Chebska a Ašska), 11. PLZEŇSKÝ – Plzeň, 12. PRÁCHEŇSKÝ – Prácheň, později Písek, 13. RAKOVNICKÝ – Slaný, 14. TÁBORSKÝ – Tábor, 15. ŽATECKÝ – Žatec
16. Zvláštní postavení měly tzv. vnější kraj: KLADSKÝ – Kladsko.
Praha nepatřila do žádného z krajů.
1783-1850
Vznik krajů ve Slezsku
(MT přišla 1741-1746 o většinu Slezska)
1. OPAVSKÝ – Opava, 2. TĚŠÍNSKÝ – Těšín.
1850-1855
velké kraje se vznikem okresů
Čechy
1. BUDĚJICKÝ – České Budějovice, Tábor, 2. ČESKOLIPSKÝ – Česká Lípa, Liberec, 3. CHEBSKÝ – Cheb, Most, 4. JIČINSKÝ – Jičín,Hradec Králové, 5. PARDUBICKÝ – Pardubice, Kutná Hora, Vysoké Mýto, 6. PLZEŇSKÝ – Plzeň, Písek, 7. PRAŽSKÝ – Praha.
(Pardubice, Červenka a Fischer)
"Krajské vládě v Pardubicích byla v letech 1850-1855 podřízena okresní hejtmanství, též zvané podkrajské úřady. Havlíčkův Brod, Chotěboř, Chrudim, Kolín, Kostelec nad Černými Lesy, Kutná Hora, Lanškroun, Ledeč nad Sázavou, Litomyšl s expoziturou v Poličce, Pardubice a Vysoké Mýto se expoziturou v Hlinsku."
Praha nebyla součástí žádného kraje.
Morava a Slezsko
8. BRNĚNSKÝ – Brno, 9. OLOMOUCKÝ – Olomouc, 10. RAKOUSKÉ SLEZSKO – Opava.
Bachův absolutismus však tomuto členění nepřál a tak došlo k další reformě již v roce 1855..
1855-1868 realizovaná reforma
1. ČÁSLAVSKÝ -rozšířen o oblast Kolína a Poděbrad, 2. ČESKOBUDĚJOVICKÝ, 3. HRADECKÝ, 4. CHEBSKÝ, 5. CHRUDIMSKÝ, 6. JIČÍNSKÝ, 7. LITOMĚŘICKÝ, 8. MLADOBOLESLAVSKÝ, 9. PÍSECKÝ, 10. PLZEŇSKÝ, 11. PRAŽSKÝ, 12. TÁBORSKÝ, 13. ŽATECKÝ, 14. BRNĚNSKÝ, 15. JIHLAVSKÝ, 16. NOVOJIČINSKÝ, 17. OLOMOUCKÝ, 18. UHERSKOHRADIŠŤSKÝ, 19. ZNOJEMSKÝ, 20. RAKOUSKÉ SLEZSKO – Opava.
"V Chrudimi byl obnoven Krajský úřad se smíšenými politicko-soudními okresy: Hlinsko, Holice, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Nasavrky, Pardubice, Polička, Přelouč, Skuteč, Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto."
1860 ZRUŠENY KRAJE NA MORAVĚ A VE SLEZSKU
1862 ZRUŠENY KRAJE V ČECHÁCH
1918-1928
Země Česká, Země Moravská, Země Slezská.
Byla provedena snaha o zavedení ŽUPNÍHO správního zřízení (viz keš ŽUPNÍ https://coord.info/GCA6BR2).
1928-1948
Země Česká, Země Moravskoslezská (Slezská expozitura Země Moravskoslezské 1945-1948).
1948-1960
Zákonem 280/1948 Sb. byly zrušeny Země a byly vytvořeny kraje k 24.12.1948..Zánik této krajské soustavy k 1.7.1960.
1. PRAŽSKÝ-26, 2. ČESKOBUDĚJOVICKÝ-15, 3. PLZEŇSKÝ-13, 4. KARLOVARSKÝ-9, 5. ÚSTECKÝ-13, 6. LIBERECKÝ-11, 7. HRADECKÝ-14
8. PARDUBICKÝ 12 okresů: 4216 km2
Čáslav, Hlinsko, Holice, Chotěboř, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Pardubice, Polička, Přelouč, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto.
9. JIHLAVSKÝ-13, 10. BRNĚNSKÝ 18 okresů, 11. OLOMOUCKÝ 12, 12. GOTTWALDOVSKÝ 11, 13. OSTRAVSKÝ 11
1960-2000 ÚZEMNÍ KRAJE
Velké kraje „vývojová porucha“, které vznikly za účelem centralizace a vyhrály ekonomické faktory před faktory samotného řízení krajů.
1. STŘEDOČESKÝ 12: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník;
2. JIHOČESKÝ 8: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor
3. ZÁPADOČESKÝ 10: Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany,Sokolov, Tachov;
4. SEVEROČESKÝ 10: Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Liberec, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem;
5. VÝCHODOČESKÝ 11: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov, Ústí nad Orlicí.
"Vznikl sloučením Kraj Pardubický a Kraj Královéhradecký k 1.7.1960. Sídlem KNV se stal Hradec Králové. V rámci sledovaného území byly zrušeny okresy: Hlinsko, Holice, Chotěboř, Lanškroun, Litomyšl, Polička a Vysoké Mýto. Do Východočeského kraje byl vřazen okres Havlíčkův Brod a Svitavy. Převážná část okresu Čáslav přechází do Středočeského kraje."
6. JIHOMORAVSKÝ 14: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo, Žďár nad Sázavou.
7. SEVEROMORAVSKÝ 11: Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín.
Samostatná města na úrovni krajů:
Praha hlavní město, Brno (1969-1971), Ostrava (1969-1971), Plzeň (1969-1971)
2000-dnes SAMOSPRÁVNÉ KRAJE
Česká republika se od 1.1.2000 dělí na 14 samosprávných krajů včetně 5 jim na roveň postavených vojenských újezdů (1.1. 2016 pouze 4 vojenských újezdů).
Zdroje:
SILNICE V PARDUBICKÉM KRAJI, Štěpán, Pražan, ISBN 978-80-86986-46-3
KEŠ JE SOUČÁSTÍ SÉRIE ÚZEMNĚSPRÁVNÍ
PŮLKOŇÁCI PŘEJI
HAPPY GEOCACHING!
V MÍSTĚ UMÍSTĚNÍ KEŠKY SE KDYSI NACHÁZEL VELKÝ ROSICKÝ RYBNÍK, KTERÝ ZDE ZALOŽIL V ROCE 1472 JINDŘICH MINSTERBERSKÝ
(více v jiné keši).