PANSKÁ = PATRIMONIÁLNÍ
PANSTVÍ = DOMINIUM = HERRSCHAFT = BARONIE
PATRIMONIÁLNÍ (VRCHNOSTENSKÁ SPRÁVA)
Bývalá územněsprávní správa, kterou pozemková vrchnost vykonávala na svých panstvích. Zahrnovala jak správu majektu, tak soudní a správní oprávnění vůči poddaným (dohled nad poddanými byl vykonáván prostřednictvím výročních soudů). V jejich čele stál obvykle hejtman, ale na velkých komplexech panství to již byl regent.
V rámci venkovské samosprávy vrchnost jmenovala do každé vsi svého RYCHTÁŘE (šoltyse, fojta), který měl jistá samostatná policejní a pořádková oprávnění. Vedle něj byli jmenováni i PŘÍSEŽNÍ (šéfové, konšelé) soudící jednou ročně na tzv. výročním soudu drobné záležitosti. Složitější věci vyřizoval shromáždění celé obce za přítomnosti hejtmana.
Zvláštní podmínky mělo privilegované obyvatelstvo: CHODOVÉ, VALAŠI.
Vedle ní existovala i správa městská a církevní.
Církevní(duchovní) panství – je panství náboženských institucí nebo jednotlivých klášterů. Vznikala především z důvodů podpory vzdělanosti a duchovního rozvoje, ale také společenské prestiže z podpory světských pánů.
TATO SPRÁVA EXISTOVALA V ČESKÝCH ZEMÍCH OD 13. STOLETÍ DO ROKU 1848.
((K výrazným změnám ve správě došlo po zrušení nevolnictví v roce 1781, kdy byla odbourána povinnost získat od své vrchnosti povolení k přestěhování a uzavření sňatku. Úplný konec vrchnostenské správy znamenala revoluce roku 1848 a zrušení poddanství)).
V roce 1848, kdy byla zrušena panství šlechty a k státní správě byly již v roce 1850 ustanoveny nové kraje, politické a soudní okresy a samostatné obce.
Panství
Je historický termín, který označuje formu vlády na konkrétním území spadajícího pod jednoho feudálního vlastníka (PÁNA) šlechtického původu (rodu). Jednalo se o více či méně samosprávné správní jednotky. Označuje soubor soukromého (rodového) majetku, jejž tvořily reprezentační či hospodářské stavby, města, vesnice, polnosti, lesy a vodohospodářské stavby apod., včetně poddaných (poddaný =ten, který podléhá panství jiného), hospodařících na a služebnictva.
Každý vlastník panství měl vůči svým poddaným povinnosti – poskytnout závislým osobám základní ekonomické zabezpečení, podporu v případě nemoci, neúrody nebo katastrof, ochranu před verbováním žoldáky pro cizí vojska, povinnost zajistit pohřeb členů poddaných rodin. Povinností pána bylo zajistit náboženský smír, urovnávat spory a případě potřeby svolat smírčí soud. Panovník ve svém panství měl právo určovat náboženskou orientaci.
RAKOUSKÉ CÍSAŘSTVÍ - (poloúřední název užívaný od 11.8.1804 do 21.12.1867) bylo feudální absolutistickou monarchií, v němž do roku 1848 moc patřila aristokracii a šlechtě. Šlechtici měli na svých panstvích všechny pravomoce, které se však časem měnily (v Čechách samosprávu Habsburkové reformovali vytvořením krajů, které řídili šlechtici a hejtmané).
Rakouské císařství bylo během své existence třetím nejlidnatějším státem Evropy (po Rusku a Británii) a územně druhým největším po Rusku.
V roce 1848 bylo v Čechách 1421 samosprávných panství, statků a míst.
KEŠ JE SOUČÁSTÍ SÉRIE ÚZEMNĚSPRÁVNÍ
PŮLKOŇÁCI PŘEJI
HAPPY GEOCACHING!
Bring Your Own Pen/Pencil