KUDY VEDLA DRÁHA
Stáváte se svědky něčeho naprosto jedinečného a za několik okamžiků budete seznámeni s něčím, co jste možná ani netušili.
Již v roce 1854 vznikla společnostost SNDWB k.k. Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn - c.k. privilegovaná Jihoseveroněmecká spojovací dráha, která měla za cíl spojit město Liberec (tehdy Reichenberg a druhé největší město Čech) s Vídní. Rozhodnutím vídeňské vlády mělo dojít k připojení v Pardubicích. 4.2.1855 byla stavba povolena a již od roku 1856 byla zahájena stavba. 15. dubna 1857 u Rosic nad Labem byl dán do provozu dřevěný železniční most přes Labe, který byl tehdy součástí původního vedení železniční trati. Trať z Pardubic do Liberce tehdy byla obdařena třemi takovýmito mosty, stejně jako Josefov a ještě třetím místem na Liberecku. Stavba trati trvala cca tři roky a provoz byl na různých úsecích zahajován průběžně. 1.10.1857 proběhla zkušební jízda z Pardubic do Josefova a již 3.10.1857 vyjel první vlak mezi Pardubicemi a Josefovem (později Jaroměří) tažený lokomotivou "PARDUBICE". Železniční provoz na této trati byl zahájen 29.1.1859 a 1.5.1859 byl zahájen provoz železniční osobní přepavy v celé trase Pardubice - Liberec. V roce 1871 došlo k výstavbě přeložky, kde byl nahrazen starý most mostem novým železným a dvojkolejným. Posunutím cca o 200 metrů východním směrem v již novém železničním tělese a byl společný pro dráhy Pardubice - Liberec a Pardubice - Havlíčkův Brod (tehdy Německý Brod). Při splavňování Labe byl most zúžen na jednokolejnou havlíčkbrodskou část a byl vyzvednut o 2 metry na plavební výšku. Toto se odehrálo k 22.1.1965 s tím, že druhá část mostu byla vysunuta a rozřezána a opět jsme tu měli pouze jednokolejný most.
Stavba toho nejnovějšího a dvoukolejného mostu byla dokončena 19.12.2023.
Než-li jsem dokončil listing této keše, most tu stojí ve své holé železniční jedinečnosti a kráse..
A o čem je tato keš?
Nás zajímá nejvíce prostor, kudy vedla původní dráha z hlavního pardubického nádraží do tehdy samostatných Rosic nad Labem a jejich katastru.
Nejstarší pohled je již z roku 1839, kdy nám to vypadalo takto.
Mapa Pardubic před rokem 1845 ukazuje stav před dráhou a je zde možno pozorovat dalších mnoho zajímavostí a otevírat pozvolna oči histrorické a batatelovy.
Obrázek ukazuje jak to tu tenkrát vypadalo na prvním hlavním nádraží. Všude bylo relativně pusto vzhledem k současnému "ostavebnění".
Na jedné dosti pravděpodobně nejstárší dochovalé mapě máme zakreslenu dráhu původní a tu současnou.
Je zde krásně vidět ten velký rozdíl ve vedení obou železničních těles.
Další mapa nám ukazuje napojení v Rosicích nad Labem v km 306,488.
V Pardubicích bylo napojejí v km 0,682.
Rosice nad Labem od roku 1857 do roku 1871 neměly žádnou železniční stanici ani zastávku.
Ono to však nebylo tak jednoduché a ještě před tou realitou, že v Rosicích nad Labem byla postavena želzniční stanice, byly plány takové, že bude na starém tělese stát nová železniční stanice Pardubice hlavní nádraží, což se nakonec neuskutečnilo, ale je zajímavé se s tímto také seznámit. Plánů je vždy více a někdy my modropryžníci pláčeme nad neuskutečněnými projekty.
Výřez z map z roku 1872 a 1891 a níže 1890 nám ukazují již sejmuté ocelové pruty z původního železničního tělesa, které vedlo směrem k nejstarší části Pardubic, osadě Přerov a dnes by procházelo zahrádkářskou kolonií a možná jim tam echa dunících kol zní dodnes.
Mapa zachycující stav okolo roku 1900 nám ukazuje již jedno společné železniční těleso.
Bylo to období, kdy se nám město Pardubice nejdynamičtěji rozvíjelo a bylo v prostoru
Východních Čech městem největším.
Souřadnice bývalého strážního domku N 50° 01.931' E 15° 44.779
Hledíme do prosturu, kde nám dráha společnosti SNDWB odbočovala z dráhy státní od roku 1856 do roku 1871.
Bylo to v km 0,682.
V roce 1871 nám společnost ÖNWB vybudovala východní přeložku dráhy.
Původní dráha odbočovala ze státní dráhy přibližně u dosud stojícího drážního domku
N 50° 01.924' E 15° 44.831
Dále pokračovala obloukem okolo dnešní ubytovny.
V těchto místech je dodnes k vidění několik původních pražců.
N 50° 01.975' E 15° 44.623
Za obloukem se nám dráha rovná a bere svůj přímý směr na Rosice u Pardubic nad Labem.
Vedla v těsné blízkosti Jesničanského potoka, který tehdy tekl po pravé straně drážního tělesa.
Povedlo se mi vykopat další pražec, který tu kupodivu vydržel tak dlouho ukryt.
Po regulaci potoka již tok tekl přímo vlevo a po provedení kanalizace
a vybudování ČOV tento stav zůstal do dnešních dní.
N 50° 01.975' E 15° 44.623
Dále dráha vedla přímým směrem okolo meandrujícího a neregulovaného toku řeky Labe.
Na snímcích je zachycena současná cesta, která byla kdysi drážním tělesem.
A došli jsme až před současné koryto řeky Labe, kde se přibližně nacházelo
mostoví minulého tělesa.
Historie nám zametla hlavní stopy a regulátoři řeky své dilo odvedli mistrně a precizně
a o meandrujícím oblouku tu ani nevíme (resp. obloucích, ramenech).
N 50° 02.338' E 15° 44.419
A dostali jsme se až do Rosic, kde se nám na souřadnici
N 50° 02.417' E 15° 44.326
nachází násep bývalého tělesa dráhy.
Takto to tu vypadalo v roce 1857, kdy je k vidění ještě stará přeloučská silnice později také přeložená..
Na snímku jsou vidět vozidla společnosti SNDWB jedoucí v oblouku směrem Rositz u Pardubitz.
Dominantní část zabírá státní železniční trať StEG.
V katastrální měpe je za řekou Labe znazorněno vedení původní železniční trati a té současné a je možno spatřit i dřívější napojení.
Dřívější napojení vychází v oblouku někde za budovami současného logistického centra a kovošrotem Jarý.
11.5.2025 jsem se vydatl badatelskými kroky na místo kde docházelo k napojení původního a nového ramene v km 306,488.
Hleděl jsem do oblouku a pátral v metamorfním poli a čekal na signál.
Dále jsem se vydal okolo brány kovošrotu Jarý a čuchal po zbytcích a hrabal.
Nato jsem hledal stopy tělesa, ale byly již pod novými tělesy vleček a nebyly k nalezení a rozpoznání a tak jsme jen nalezl místo a zastavil se a představoval si a imaginoval a zase představoval.
Dráha dále vedla prostory dnes pouze logistického centra a tak jsem procházel do Rosic okolo lesa a ohrazení plotem.
Do současné mapy jsem zaznamenal původní těleso a je vidět, že Rosice jsou dnes již kompletně zastaveny a drážní těleso již nalézt nelze.
Tak snad jsem těm, kteří to nevěděli částečně otevřel oči a pevně věřím, že uvítáte tyto informace jako informace občerstvující.
KEŠ JE SOUČÁSTÍ SÉRIE ŽELEZNIČNÍ -- TOTO JE ČÍSLO 5
Zdroje:
Katastrální úřad pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Pardubice, www.cuzk.cz
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ (O-Geoportál, A-Archivace)
Hrdina Z.- Svět železnic 34 , 5/2010, CORONA Praha
Hrdina Z.- Svět železnic 35, CORONA Praha
Hrdina Z. , Zapomenuté parní lokomotivy SNDVB u Pardubice, CORONA Praha, ISSN 1213-7219
