Smírčí kříže se v minulosti stavěly v místech, kde někdo tragicky zahynul, většinou vinou někoho jiného. Pokud je pachatel znám, potvrdí, že do určeného data postaví kříž, poskytne vosk na obětní svíce, vykoná pouť, nechá odsloužit mše za zemřelého a zaplatí výdaje. Potom už nesmí být trestán. Teprve nesplní-li smlouvu, může být potrestán. Byl to vlastně něco jako dnešní alternativní trest. A pak, poddaný patřil vrchnosti a ta potřebovala, aby pro ni pracoval, takže toto bylo elegantní řešení. Některé kříže obsahují i popis, co a kde se stalo. Zločinnost v Čechách jen kvetla, křížů nebo kamenů s jeho vytesaným obrysem je u nás asi 2300.
< >
Kříž o rozměrech 79x60x26 stoji v lesní strži lesa Zabilec. Původně však stál u dnes již zrušené cesty z nedalekých skal Čertových hradů, odkud se dovážel materiál na stavbu Josefovské pevnosti. Ke kříži se vztahuje pověst, že při nošení dřeva vzal dělník za Zálesí velký kmen na rameno, cestou uklouzl a byl jím rozdrcen. Pohřben byl na místě, kde je kříž. Jinde se dočtete, že se tady při převážení dřeva převrátil vůz na vozku, který šel vedle vozu.
zdroj: výstava „Smírčí kříže Podkrkonoší“ Hořice únor 2022, foto vlastní