KAPLE BOŽÍHO HROBU
Dovolujeme si Vás opětovně pozvat
do jednoho z nekrásnějších míst v okolí Slaného, ke kapli Božího hrobu.
Opětovně proto, neboť toto je již třetí keška v pořadí, která historii
tohoto místa připomíná. Poměrně stručný listing první kešky GC1AN6A si
můžete přečíst zde. K dispozici je
i velmi zdařilý listing druhé varianty kešky
GC65ZPO, jehož tvůrcem je P.I.A.F.
spolu s GKM Slaný. Je to velmi hodnotný listing, ze kterého jsme se svolením
P.I.A.F čerpali i do popisu této keše.
Kaple Božího hrobu, hovorově též
Božák, je
velmi zdařilá napodobenina ústřední části jeruzalémské baziliky Božího hrobu,
stojící na okraji města Slaného v okrese Kladno. Kaple se nachází na temeni
zalesněného pahorku Okrouhlík (330 m n. m.), asi 1,3 km jižně od centra města,
nad předměstím Kvíček. Stavba je pokládána za nejstarší dochovanou památku
tohoto typu v Česku.
Kapli Božího hrobu nechal v roce 1665
postavit majitel smečenského a slánského panství, hrabě
Bernard
Ignác Jan z Martinic, horlivý podporovatel katolické církve, který ve Slaném
mj. nechal vztyčit trojici křížů na Slánské hoře, založil františkánský klášter
či piaristickou kolej. Kaple byla zbudována v barokním slohu na tehdejším holém
návrší a byla vidět do širokého okolí. Dostavěnou kapli vysvětil na den sv.
Vavřince, tj. 10. srpna 1665, pražský arcibiskup Arnošt kardinál z Harrachu,
který si ve svém deníku poznamenal následující slova:
„Po osmé hodině jsme se vrátili do Slaného, kde jsem v
kapli svatého hrobu za velkého utrpení posvětil oltář, neboť bylo nutné, abych
vcházel vždy po kolenou, a do kaple se nevešlo víc než tři lidi. Místo pro
relikvie bylo uprostřed horního kamene. Nejnepříjemnější bylo ale, když jsme
zapálili svíčky, protože jsem byl nucen hned vyjít kvůli kouři, pokud jsem
nechtěl oslepnout. Kouř však brzo zmizel, a tak jsem stihl odsloužit ještě mši.
Jedli jsme ve městě a přijel ještě hrabě Michna, který užívá zdejší vodu na
podagru, spolu s hrabětem z Heissenštejna s manželkou a s maltézským rytířem z
Vrtby. Než jsme odjeli, poslouchali jsme ještě litanie v Loretě a purkrabího
paní uspořádala tombolu pro mnichy s obrázky, růženci, křížky a medailemi.“
Zajímavou informací je i, že v
blízkosti kaple Božího hrobu byla vystavěna poustevna, kde působili poustevníci
z řádu sv. Františka - František Zelezinský († 1730) a Vojtěch Zima († 1745).
Poustevna byla zbořena již na konci 18. století.
Více se o kapli můžete přečíst v online
dostupné
publikaci Ferdinanda Velce.
Věříme, že Vám keška na tomto
jedinečném místě udělá radost. I my sem chodíme moc rádi a už sem vodíme i naše
vnuky. Budeme rádi za Vaše vyjádření pocitů z návštěvy ve Vašich zápisech,
radost budeme mít z každé fotografie z tohoto místa a okolí.
Keš patří do série drobných církevních
památek. Série je otevřená. Drobné sakrální architektury je v našem regionu dost
a časem by mohla být díky ním pěkně podchycena a zdokumentovaná část naší
nejbližší krajiny. Pokud by vás někoho tento záměr zaujal a chtěl vytvořit keš
do série, prosím jej jen o zachování tvaru názvu keše a volby DCP.
Do série Drobné církevní památky patří
tyto keše:
