Horní Počaply
Obec Horní Počaply se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Rozkládá se při levém břehu řeky Labe a najdete ji asi 6 km jižně od Štětí a 11 km severozápadně od Mělníka. Žije zde necelých 1 200 obyvatel. Obec se skládá ze dvou místních částí – Horní Počaply a Křivenice. Dostanete se sem pohodlně vlakem (hlavní trať 090 Praha-Kralupy-Ústí nad Labem-Děčín), ale i samozřejmě jinými způsoby: geovůz, autobus, pěšky, na kole… Obcí vede také cyklotrasa č. 2 (Kralupy-Mělník-Litoměřice-Ústí-Děčín).
Jméno Počaply pravděpodobně pochází od slova chytiti, polapiti, čapnouti a souvisí s tím, že obyvatelé vesnice nelegitimně chytali kupecké lodě na Labi. Od toho dostaly asi někdy koncem 11. století název Počaply. Úřední odlišení Horní od Počapel u Litoměřic je mnohem pozdější, pravděpodobně z poloviny 19. století.
Obec se skládá ze dvou místních částí → Horní Počaply a Křivenice. Horní Počaply se připomínají poprvé v listině krále Václava II. z roku 1288, kterou rytíři Bohušovi z Počapel dává do dědičného držení ves Počaply. Počaply byly nakonec rozděleny na několik dílů a během jejich historie byly části v držení různých majitelů. Historie Počapel je spojena i s panstvím Běškovice (dnes Horní Beřkovice).
O Křivenicích se poprvé píše v roce 1377. Tehdy část vsi drželi bratři Václav a Jan, synové zemřelého pražského měšťana Endrlina Stuka. Jiná část vsi patřila klášteru Hora Panny Marie augustiniánů-kanovníků v Kladsku. Z pozdějších dokumentů lze odvodit, že Křivenice se staly součástí panství Liběchov, a nakonec Dolní Beřkovice.
Z pamětihodností zde najdete především gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie pravděpodobně ze 14. století. Obnoven byl v letech 1869–1871. Jedná se o podélnou stavbu s pravoúhlým presbytářem a přízemním přístavkem, v jejímž západním průčelí stojí čtyřboká věž. Severně od vlakové stanice pak stojí boží muka se sochou anděla.
Na území obce byly v minulosti (1959–1981) postaveny tři elektrárny nazvané po okresním městě → Elektrárna Mělník I-III. Elektrárny se staly důležitým zdrojem pracovních míst a s obcí Horní Počaply jsou nerozlučně spojeny.
Znakem Horních Počapel je polcený štít. Vpravo v modro-červeně polceném poli je pod zlatou korunou stříbrná lilie. Polcení štítu symbolizuje, že obec tvoří dvě části. Modré pole s lilií a korunou se vztahuje k zasvěcení počapelského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Stříbrná lilie v červeném štítu byla erbem rodu Beřkovských ze Šebířova, kteří patřili k významným vlastníkům jak Počapel, tak i Křivenic. Modrá barva ukazuje na řeku Labe, při které obce leží. Zelená je barva přírody, venkova a zemědělství – Počaply byly především zemědělskou obcí. Existenci elektráren na katastru obce připomíná zlatý blesk, obecně vnímaný jako symbol elektrického proudu. Vlajku tvoří modro-červeně polcený žerďový pruh, široký třetinu délky listu a dva vodorovné pruhy (žlutý a zelený). V žerďovém pruhu pod žlutou korunou je bílá lilie. Žerďový pruh opakuje pravou polovinu znaku a vodorovné pruhy jsou odvozeny od tinktur levé poloviny štítu.
Ke kešce:
Tato keška je jednoduchá PETka s logbookem a tužkou, snadno dosažitelná pro téměř všechny. Při odlovu ale dávejte pozor, zda zrovna nejede nějaký vlak. O svou bezpečnost se předpokládám postaráte sami. Moc lidí tady z vlaku obvykle nevystupuje. I tak ale pozor na prozrazení umístění keše. Mudlové čekající v autech před přejezdem jsou zvědaví tvorové, jež z nudy koukají všude kolem sebe a mohli by být zvídavější, než je nám kačerům libo.