Tato keš patří do série Lidová řemesla která byla založena pro 16. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2023. Jeho hlavním tématem bylo Valašsko a jeho historie, obyvatelstvo, zvyky, tradice a další oblasti života tohoto východomoravského regionu.
Brtník
Z dnešního pohledu bychom Brtníky nazvali včelaři. Brť je přirozené obydlí včel. Včelám k tomuto účelu sloužil ve volné přírodě po mnoho tisíciletí dutý strom. V dutinách stromů byl život včel rušen a ničen pouze člověkem - lovcem, medvědem či přírodní katastrofou, která je ničila i s obydlím. Člověk, který si oblíbil včelí med, při jeho dobývání ničil tyto brtě. Teprve mnohem později zjistil, že může včelám odebírat med, aniž by je zahubil. Zpočátku člověk včelařil v brtích v původním obydlí včel v lese, pak jim taková obydlí sám připravoval podle přírodních vzorů a nakonec si celé brtě přenesl k svému obydlí. Ve 14. století přišla z německých zemí technologická novinka „hromadná těžba“ medu a vosku z lesních brtí. Brtníci organizovaným způsobem šplhali po stromech a z včelami obsazených dutin vylamovali části medných plástů. Ve středověku si společnost včelařů velmi vážila, včelaři měli vlastní cechy, mohli nosit zbraň, měli zvláštní práva a vlastní, tzv. včelařský soud. Postupně převažoval chov v přenosných úlech v blízkosti obydlí nad brtnictvím. Nejjednodušším typem úlu byly kláty, které se zhotovovaly z ručně vydlabaných částí kmenů. Dalším používaným materiálem byla sláma, rákos, palach nebo proutí. Následným vývojovým stupněm byla v 18. století kruhová košnice.
Jak na keš:
Odpověz na otázku:
Mám sto jehel, ne však nit. Umím dupat, ne však šít.
Do ověřovače napiš odpověď, pokud má mezeru použij tečku, např.(jiří.přemek.bořivoj)
Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2024 archivována, proto s odlovem neváhejte.