Oblast FRAIS

.. bylo území zahrnující obce v Bavorsku a v Čechách, které po několik staletí střídavě patřilo úředně pod Cheb a Waldsassen. Vyšší soudní pravomoc se měnila vždy po roce.

Název pochází ze staroněmeckého slova fraison a znamená v širším smyslu slova strach, obavy a v užším smyslu právo na soud a trest smrti. Jednalo se o sporné území, které bylo osídleno Chebany i poddanými kláštera Waldsassen, a tudíž si na ně činily nárok obě strany. Stav, kdy poddaní náleželi k různé vrchnosti, způsoboval mnohé spory – o hranice, cesty, daně, dávky, léna, robotu, obchod, trhy, honitbu, rybolov, patronáty, právo na vaření piva a zejména o soudní a hrdelní právo.

První vážný střet se odehrál v roce 1415. Byl vyřešen smírem s tím, že vše zůstane při starém a při hrdelním soudu budou soudit obě strany společně.

Roku 1560 přešel klášter ve Waldsassenu pod správu falckých kurfiřtů a následně došlo k dalším střetům. Vyřešilo je příměří mezi oběma stranami z roku 1591, které ustanovilo, že vyšší soudní pravomoc tzv, Fraisgericht bude vždy v červenci přecházet střídavě na Cheb a Waldsassen. Tato dohoda platila až do definitivní úpravy hranic mezi Rakouskem a Bavorskem v roce 1846, kdy došlo k rozdělení této oblasti. Tehdy Čechám připadly Mýtina (s hamrem a kyselkou), Kozly, Nové Mohelno a Krásná Lípa. Bavorsku připadly Neualbenreuth, Hardeck, Wernersreuth a další obce. Definitivně tuto otázku vyřešila Vídeňská smlouva z roku 1862.

Na informační tabuli v místě keše si prohlédni mapku a přečti více informací.