|
Pod horou Ralsko leží nenápadný skalnatý ostrůvek Červená skála. Nachazí se zde něco, s čím se setkáváme jen velmi výjimečně. Vítejte u mé další EarthCache.
Jak Červená skála vznikla?
Před 90 miliony lety v období druhohor zvaném křída byla oblast geoparku Ralsko zalita mělkým mořem. Na jeho dně se usazoval křemenný písek a štěrk, ze kterého postupem času tíhou nadloží vznikla pevná hornina zvaná pískovec o mocnosti až několik set metrů. Usazeniny zde po odlivu moře (asi před 65 miliony let) zůstaly jako součást české křídové tabule. Po ústupu moře na vzniklou pískovcovou tabuli začaly působit vnější síly (voda, vítr, led, živé organismy), které z ní doslova vymodelovaly spletitou mozaiku tvarů. Právě v geoparku máte šanci vidět "sochařská díla" přírody - skalní věže, skalní brány, skalní hodiny nebo voštiny. Za svůj název vděčí Červená skála přítomným oxidům železa. Železo je minerál, který může pískovci dodat jedinečné barvy, které přispívají k jeho vizuálnímu přitažlivosti a charakteru. Když jsou tyto prvky přítomny v pískovci, mohou vytvářet škálu odstínů, včetně červené, hnědé, žluté a dokonce i fialové. Proces zbarvení zahrnuje interakci železa s minerálním složením pískovce a podmínkami v místním prostředí. A abych nezapomněl, v místním prostředí najdete i archivku GC49JJ6.
Tvary v pískovci
Na pískovcích často vznikají působením zvětrávání a eroze různé tvary neboli formy, které mohou mít velikost od několika centimetrů až po desítky či stovky metrů. Pískovcový reliéf je charakteristický velkou bohatostí tvarů.
Pískovec je klastická usazená hornina nejčastěji tvořená hrubými zrny křemene, živců či horninových úlomků, které jsou pojeny tmelem. Ten může být křemičitý, karbonátový, železitý či sádrovcový. Složení je různorodé a vždy závisí na místě výskytu. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších sedimentárních hornin, která je v hojné míře zastoupena i v Česku. Mezery mezi zrny pískovce jsou vyplněny roztoky, které neustále odpařují vodu a tím vytvářejí pojivo, které posiluje pískovec. Avšak tento proces může snadno dosáhnout opačného efektu. Když se na povrchu skal hromadí sůl namísto křemene, dojde k doslovnému roztrhání skály na jednotlivá zrna písku. Opakovaným opakováním těchto dvou procesů se vytvářejí selektivně erodované plochy, které mohou připomínat bubliny, oka, mřížky, skalní otvory a širokou škálu dalších tvarů.
Skalní hodiny
Při pokročilém vývoji voštin mohou vzniknout skalní hodiny, když dojde k destrukci stěn sousedních voštin a zůstane mezi nimijen sloupek tvarem podobný přesýpacím hodinám. Při rozpouštění a odnosu tmelu velmi často dochází ke zdánlivě paradoxnímu jevu, kdy vnitřek skály je více zvětralý než její povrch. To je způsobeno tím, že voda, která obsahuje rozpuštěné látky, se při povrchu skály vypařuje a svrchní vrstvy jsou tak obohacovány a cementovány. Samotný vznik skalních hodin není jediným zajímavým jevem spojeným s pokročilým vývojem voštin. V průběhu dlouhého časového období může docházet ke změnám ve struktuře voštin a jejich vnějšího vzhledu. Tyto změny mohou zahrnovat různé formace a textury, jako jsou okna, geodové dutiny nebo zajímavé vrstvy. Skalní hodiny samotné mohou nabývat různých tvarů a velikostí, ať už se jedná o úzké sloupce nebo robustnější formace s výraznými vrstvami.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Co to jsou skalní hodiny a co vede k jejich vzniku?
2) Podívejte se z blízka na hodiny na úvodních souřadnicích. Čím je sloupek vyplněn / co ho drží pohromadě?
3) Určitě jste si všimli nápadného zabarvení místních skal. Jaké barvy vidíte a co je způsobilo?
4) Do logu nahrajte fotku Vás, nebo Vaší GPS se skalními hodinami na úvodkách. Dobrovolně můžete připojit i další fotky místních pískovcových útvarů.
Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se.
|