Třetí keš ze série týkající se Zbirožského potoka a jeho mlýnů nás zavede k Němcovu mlýnu, v dobách dřívějších nazývanému také Kozův, Podelhotský nebo Terešovský. Nachází se 1 km východně od kapličky ve Lhotce a je veřejnosti nepřístupný.
Mlýn vznik patrně v 16. století, doložen je k polovině 17. století. Téměř až do konce 18. století se zde velice rychle střídali nájemci i majitelé. Roku 1757 je poprvé uveden jako Kozův mlýn. Od roku 1786 v držení rodu Zimmerhaklů (Cimrhaklů). Roku 1793 zde byl šestnáctiletý syn podruha rozmačkán mlýnským kolem. V roce 1912 mlýn vyhořel, zachráněna byla jen stodola. Pila již nebyla obnovena. Roku 1913 se sem přiženil Václav Němec, který si vzal Kateřinu Zimmerhaklovou. K další tragédii došlo roku 1918, kdy zde po úrazu vykrvácel čtrnáctiletý mlynářský učeň. V roce 1922 bylo vydáno povolení k výměně kola za Francisovu turbínu a zřízení pily. Ta však zřízena nebyla. Během 2. světové války vznikla na Zbirožsku odbojová skupina pod vedením Arnošta Šmída, syna mlynáře z Čapského mlýna u Zbiroha. Arnošt Šmíd se ukrýval na Kozově mlýně u Václava Němce. Byl však vypátrán a 28. října 1943 na Kozově mlýně zatčen. S ním byl zároveň zatčen mlynář Václav Němec, jeho manželka Kateřina a synové Josef a Václav. S výjimkou nejmladšího syna Václava byli 8. listopadu 1943 popraveni. Václav byl po celý zbytek války vězněn a před smrtí jej zachránila až americká armáda. Václav Němec se z vězení vrátil do mlýna roku 1945 a v roce 1946 se oženil s Růženou Kondelíkovou z Chlumu. Roku 1950 bylo zastaveno mletí, v mlýně se pouze šrotovalo a roku 1959 bylo zastaveno i šrotování. Po smrti Václava Němce roku 1973 zůstává vdova Růžena. V roce 1980 převzala mlýn jejich dcera Irena Kozáková a s manželem zde provedli opravy.
Nezapomeň si opsat a uložit bonusové číslo.
Bonusové číslo najdeš také v některé z dalších keší v sériích "Zbirožský potok a jeho mlýny" nebo "Zbirožský potok a jeho rybníky". Bonusová čísla těchto dvou sérií se shodují.