|
V devíti letech ji rodiče přihlásili do socialistické mládežnické organizace s názvem „Falken“ (Sokolové).
V roce 1937 založila spolu s dalšími místní skupinu "Mariaschein" Německého svazu mládeže. Jejím cílem bylo pořádat pro své členy turistické pochody, taneční večery, sportovní akce a pokračovat v přeshraničních přátelstvích.
_______________________________
15. března 1939 v ranních hodinách obsadilo německé vojsko území Československé republiky. V místech osídlených převážně Němci se tím dnem české obyvatelstvo stalo národnostní menšinou, která neměla žádná práva. Vše české bylo zakázano. Formální hlavou okupovaného Protektorátu Čechy a Morava, zůstal sice prezident Emil Hácha, skutečnou moc měl ale v rukou úřadující říšský protektor.
Hned v prvních týdnech gestapo pozatýkalo činitele sociálních demokratů, komunistů a německých emigrantů. Začalo také hromadné pronásledování a zatýkání antifašistů, ať už českých či německých. Henleinovci udávali a gestapo chodilo najisto. Zatčeny byly tisíce lidí. V Sudetech byli do odboje zapojeni nejen Češi, ale i obyvatelé německého původu, na jejichž jména se v kontextu sudetských Němců zapálených pro Hitlerovu myšlenku neprávem zapomíná. Během okupace zemřelo v odboji 100 000 lidí.
Hertu, která pracovala jako prodavačka v Drážďanech zapojil do odboje její otec. Podílela se na přípravě a distribuci letáků, vybírala peníze na podporu rodin zatčených kolegů, působila jako „spojka“ mezi Drážďany a odbojovou skupinou vedenou bývalým sociálním demokratem starostou v Ústí nad Labem, Leopoldem Pölzlem.
V roce 1940 Herta spoluzakládá se svými přáteli horolezecký spolek s názvem „Lindenbrüder“ (Lipoví bratři) a stává se jeho vůdčí osobností. K Lipovým bratrům patřilo 29 mladých lidí z Teplicka, Mostecka a Ústecka. Parta mladých „horolezců“ se scházela v Unčíně pod mohutnou lípou. Herta spolu s některými členy v Tiských stěnách kromě jiného budovala, doplňovala a vybírala tzv. mrtvé schránky, úkryty na vzkazy a ilegální materiály.
 (Herta Lindnerová druhá zleva s přáteli.)
Od roku 1941 prodává Herta Lindnerová v lahůdkářství Franze Sedlaka v Teplicích a odkud jezdí domů, k rodičům do Bohosudova.
_______________________________
Večer 26. listopadu 1941 vpadlo k Lindnerům liberecké gestapo a odvezlo Hertu i jejího otce. Zatčeni byli postupně i další ze skupiny Lindenbrüder. Výslechy probíhaly v Teplicích a v Mostě více než 3 měsíce. Dne 12. března 1942 byla Herta spolu se čtyřmi jejími spolubojovníky, převezeni do berlínské věznice pro politické vězně Plötzensee.
Při soudním procesu, který se konal 23. listopadu 1942 u berlínského lidového soudu, byla spolu s dalšími obžalována z velezrady ve prospěch nepřátel nacistické Říše, z organizování komunistické propagandy, z přípravy a distribuce letáků, z vybírání finančních prostředků pro ilegální stranickou organizaci a podporu osob pronásledovaných nacistickým režimem. Rozsudek zněl: Trest smrti gilotinou!
Z Plötzensee Herta mamince napsala:
Svému tatínkovi, který byl také v Plötzensee uvězněn, napsala:
Dne 29. března 1943 vedou Hertu na popraviště, naposledy se tam setká se svými přáteli. Společně čekají na popravčí četu, která ukončí jejich životy.
_______________________________
Nacisté zastrašovali lidi čtením seznamů jmen všech zastřelených, tento den z rozhlasu zaznělo:
„Pro přípravu velezrady a vlastizrádného nadržování nepříteli ke smrti byli:
Franz Müller - 20letý, ze Želének,
Herta Lindnerová - 22letá, z Bohosudova,
Zdeněk Šafránek - 22letý, z Teplic-Šanova,
Ernst Patz - 39letý, z Ústí-Předlic,
Emílie Dvořáková - 23letá, z Trnovan,
Adolf Dvořák - 33letý, z Ervěnic, dnes popraveni.“
(tzv. Müllerova skupina šesti)
Jindřich, tedy otec Heinrich, své životní družce v posledním dopise napsal:
Hertin tatínek se milosti nedočkal. Byl popraven o 14 dní později 12. dubna 1943.
Epilog :
V květnu roku 1945 byl fašizmus, nejextrémnější forma kapitalismu, poražen. Zbývající členové se dočkali konce války a dále se scházejí v Tiských stěnách.
(Lipoví bratři v Tiských stěnách)
Matka Herty Lindnerové měla být po válce odsunuta, ale pomohla jí vdova po Janu Podrackém (českému malíři, architektovi, ilustrátorovi a protinacistickému odbojáři) a nakonec získala státní občanství.
Literatura :
- Město Krupka: https://www.krupka-mesto.cz/herta-lindnerova-100-let/d-10621
- Diplomová práce Protinacističtí odbojáři z Teplicka a severozápadních Čech (Štěpán Růžička - 2022)
Autorem busty je sochař a malíř Pavel Karták.
Herta Lindnerová
|
se narodila (A):
|
1 - v Bohosudově
2 - v Praze
3 - v Drážďanech
|
|
zakládá (B):
|
1 - spolek Falken (Sokolové)
4 - spolek Adler (Orlové)
8 - spolek horolezců „Lindenbrüder Hohenstein“ (Lipoví bratři): 29 mladých lidí z Teplicka, Mostecka a Ústecka, kteří se scházeli v Unčíně u velké lípy.
|
|
zemřela (C):
|
1 - v Terezíně
2 - v Berlíně / Plötzensee
3 - v Mauthausenu
|
|
(D) :
|
první číslo v textu pamětní desky (pod bustou)
|
|
Nahraďte písmena číslicemi správných odpovědí :
|
| 1. stage (fyzická): |
N 50° 40.8(A)(B)' E 13° 52.2(C)(D-21)'
|
| 2. stage (finální): |
N 50° 40.7(E)(F)' E 13° 52.1(G)(H)'
|
| |
Virtuální cache Vás zavede na místo, kde nahrazením znaků za čísla, získáte souřadnice 1.stage. Doplněním čísel u 1.stage získáte finální souřadnice.
Prosím nedotýkat se památníku. V parku se chovejte ohleduplně - nelámat větve apod.
|
|