Dovoluji si vás pozvat na jedno opuštěné místo, kde se snoubí vůně lesa s šumem stromů a se slunečními paprsky zrcadlícími se v křišťálově čiré studánkové vodě. Není to místo člověkem ani bohem zapomenuté - člověk se tu stará o čistou vodu a křížek ve stráni nad tím vším shlíží. Je tu klid, mír a pohoda. Přijďte spočinout společně s námi!
Studánku, která dostala své jméno podle poustevníka, který u ní podle pověsti kdysi žil, naleznete na žlutě značené turistické trase, asi dvě stě metrů směrem na jih od turistického rozcestníku "Mladé Bříště - rozcestí". Studánka nevysychá a její průměrná vydatnost je 0,25 l/min. o teplotě 10 °C. Je upravená stříškou podobně jako ostatní studánky, které opravilo sdružení Zelené srdce.
A až tu spočinete, určitě si přečtěte, co vám vypráví Vysočina:
Buď zdráv poutníku, vítám tě u mě na Vysočině a věřím, že má krásná zákoutí tě uchvátí a vždy se budeš rád vracet k mým nekonečným lesům a hájům, rozlehlým loukám, zurčivým potokům a řekám, blýskavým zrcadlům rybníků.
Studánky jsou jako oči mých lesů, nevinné a čisté jak květy na loukách. Dávají každému poutníku uhasit žízeň stejně jako tobě. Nekal prosím jejich vodu. Po tobě přijdou další poutníci stejně žízniví jako ty. Dopřej i jim čistou vodu. Vždy zde bylo varování - uškodíš studánce, uškodíš i sám sobě a určitě je v něm kus pravdy. Vždyť ve zničené studánce se příště nenapiješ ani ty.
Když půjdeš potichu a budeš se pozorně dívat, odhalím ti tajemství mých obyvatel a krásných květů. Nezabíjej a netrhej. Mrtvý pták nepotěší a květina brzo uvadne.
Nezakládej v mých lesích ohně, černá kola spálenišť mi nesluší. Neodhazuj prosím odpadky a co jsi přinesl, zase si odnes. Trvá mi mnoho let, než je změním tak, aby neškodily.
Dbej mých zákonů a já se ti odměním krásnými zážitky.
(Zdroje: Studanky.eu, Zelené srdce)