Máme k dispozicim jednu planetu, pět kontinentů a dohromady téměř 149 milionů km2  pevniny. Což by nebylo tak málo, kdyby se o to všechno nedělilo stále víc a víc lidí! Proč počet obyvatel Země pořád tak rychle narůstá? Bylo to tak vždycky? A kam až to může dojít?

8 miliard ... živých pozemštanů 

Dne 15. listopadu 2022 dochází k významné události. Počet lidí na planetě přesáhne 8 miliard. Byla to opravdu rychlovka - o celou miliardu  populace narostla za pouhých 12 let. Za podobně dlouhou dobu  se předtím navýšila i z 6 miliard na 7 ( mezi lety 1999 až 2011 ). A do přelomu tisíciletí navíc potřebovali  lidé jen 40 let na to, aby se počet obyvatel Země zdvojnásobil. V roce 1960, kdy vyrůstali teprve dnešní šedesátníci, běhaly po světě jen 3 miliardy lidí, v roce 2000 už to bylo 6 miliard.

1804   První miliarda!

Německý farmaceut Fridrich Sertürner (1783-1841) vynalezne morfin, v Británii vyjede první parní lokomotiva, Haiti se osamostatní od Francie a stane se první ,,černou" republikou. Takový je rok 1804, kdy na světě žije pouze osmina dnešního obyvatelstva! Než populace dosáhne první miliardy, trvá jí to nejméně 200 000 let, když tedy počítáme od chvíle, kdy se na Zemi objevily první formy Homo sapiens. Oproti tomu na nárůst z 1 miliardy na 8 už lidem stačí jen něco málo přes dvě století!

117 miliard ... už se nás narodilo!

Pokud by nikdo nikdy nezemřel a všichni narození lidé by žili dodnes, bylo by nás skutečně požehnaně. Ovšem vzhledem k délce lidské existence to až tak závratné číslo není. Když vědci z Texaské univerzity vezmou v úvahu pravděpodobnou porodnost napříč staletími, dojdou k závěru, že ve všech dobách dohromady, již na planetě žilo 117 miliard osob. Znamená to, že přibližně 7 procent ze všech kdy narozených lidí žije právě teď.

180 000 ... přibude každý den

Podle projektu Worldometers (Světové statistiky v reálném čase) se na planetě každou minutu narodí v průměru 255 dětí. Za stejnou dobu zhruba 130 lidí zemře. Pokud tedy za minutu přibude 125 , za hodinu je to 7500, za den 180 000 a za rok 66 milionů! A kdyby to naprosto stejně pokračovalo až do roku 2100, na Zemi by v tu dobu žilo 13 miliard lidí. Samozřejmě je to jen teorie. Takto zjednodušit se to rozhodně nedá, a navíc, jak připomínají odborníci, za pár let může být všechno jinak...

10 000    Lidstvo na vlásku!

Stane se to někdy před 75 000 lety. V místě, kde je dnes Indonésie, vybuchne sopka Toba! Erupce způsobí takovou spoušť, že se planeta ochladí na 3 °C a takzvaná sopečná zima trvá asi 10 let. Podle názorů některých vědců přežijí opravdu jen ti nejodolnější! Analýzy DNA nalezených ostatků naznačují, že zbylo na Zemi maximálně 10 000 statečných (nejdivočejší odhady tvrdí i 3 000). Chybělo tedy málo a celá lidská populace byla pryč...

60 %     Asijská většina

Přestože obývat se dají obě Ameriky, Evropa, Afrika i Austrálie, celých 60 procent světové populace je soustředěno v Asii. A co víc, 35 procent všech obyvatel planety žije pouze ve dvou zemích - Číně a Indii! Čína je dlouho nejlidnatějším státem světa, v roce 2022 už jí ale šlape na paty Indie a dohání ji. Nyní mají oba státy okolo 1,4 miliardy obyvatel a nejpozději během příštího roku Indie Čínu předběhne. Třetí Spojené státy americké (330 milionů obyvatel) zase do poloviny století v žebříčku přeskočí Nigérie. Ta bude mít okolo 400 milionů obyvatel, zatímco USA zůstanou na svém.

133 př.n.l.        První velkoměsto

Přestože  ve starověku žije méně lidí než dnes, tehdejší města se co do počtu obyvatel rozhodně nemají za co stydět. Třeba řecká Trója či egyptská Alexandria čítá ve své době odhadem 0,7 milionu obyvatel. Řím je však prvním na světě, který přesáhne milion - stane se tak kolem roku 133 př.n.l. Londýnu se to podaří až v roce 1810 a New Yorku roku 1875! Nejvíce lidí žije ve starém Římě, okolo 1,5 milionu.

50,4 %     Muži těsně nad ženami

Je na světě víc mužů, nebo žen? Je to těsně, ale s celkovým podílem 50,4 procenta muži vítězí. I přesto, že v celé Evropě a vlastně ve většině zemí světa žije více žen (protože se dožívají vyššího věku). V čem tkví ta záhada? Dohánějí to lidnaté země, kde se rodí výrazně více chlapců - například v Číně je poměr  narozených chlapců k dívkám dlouhodobě zhruba 120:100 (v ČR je to 105:100). Kvůli omezení porodnosti z roku 1979 jdou ženy čekající holčičku raději na potrat. V posledních letech už se však kvůli převaze mužů od této politiky upouští. A čínské rodiny mohou mít děti i tři.

31 let      Jsme mladá planeta!

Přestože jako střední věk většinou označujeme až ten po 40. zhruba polovina lidí na celém světě ještě neoslavila třicetiny!  Pro rok 2022 statistiky uvádějí jako světový průměr věk 31 let. Vůbec nejmladší populace žije v Nigeru, kde je téměř 50 procent obyvatel mladších 15 let. Nejstarší jsou naopak Japonci, z nichž je 28 procent starších 65 let. A jak je to u nás? V roce 2021 byl podle Českého statistického úřadu průměrný věk žijícího občana 42,8 roku, pokud počítáme muže i ženy dohromady.

7000 př.n.l.       Každý je Čech!

Samozřejmě jde o nadsázku, ovšem pokud bychom někdy před 9000 lety spočítali všechny lidi na Zemi, přibližně by se vyrovnali dnešní populaci České republiky. Za dalších 2500 let se pak počet obyvatel zdvojnásobí, z 10 na 20milionů. V době po neolitické revoluci, díky usedlému způsobu života, konečně počet lidí narůstá - poté, co se během doby ledové nejspíš několinásobně snížil! Přesné počty ale dnes nikdo netuší

73,2          Tolik let dnes žijeme

Trend přelidnování planety není dán jen tím, že by se rodilo více a více dětí. Také se lidé dožívají stále vyššího věku. ještě okolo roku 1950 je průměrná délka života celosvětově 48 let! Dnes je podle statistik Worldometers průměr 73,2 roku - 70,8 roku pro muže a 75,6 roku pro ženy. Samozřejmě opět záleží na tom, odkud pocházíte. V Hongkongu a Japonsku se lidé dožívají průměrně 85 let, v zemích střední Afriky jen okolo 55 let. Pro Českou republiku se nyní uvádí 79,85 roku.

10,4 miliardy       Blížíme se vrcholu?

Co bude dál? Díky vysoké porodnosti předchozích generací populace ještě nějakou dobu poroste. Pravděpodobně už ale pomaleji. Podle údajů Organizace spojených národů bude další miliarda přibývat 15 let (do roku 2037), v roce 2050 by mohlo být na světě 9,7 miliardy lidí a v roce 2080 asi 10,4 miliardy. To už by mohl být jakýsi vrchol, na kterém se lidstvo udrží do konce století. Pak možná začne počet pozemštanů klesat...

Můžeš ověřit své řešení s certitude.