Připravujeme pro Vás sérii 13 keší, které se váží k Erbenově Kytici.
Jednotlivé keše budou vycházet nepravidelně, podle toho, jak je připravíme k publikaci.
Děkujeme reviewerovi Robinovi za pomoc a cenné rady při publikaci celé série.
angieborg & klickon
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Karel Jaromír Erben: "Polednice"
Blíží se poledne a matka vaří oběd. Její malé dítě křičí, matka se ho pokouší uklidnit, podá mu hračku, ale dítě ji odhodí a stále křičí. Matka mu vyhrožuje, že na něj zavolá polednici. Dítě ani pak neustane v křiku, a tak matka polednici opravdu zavolá. Když polednice vstoupí do dveří, matka se snaží své dítě před ní zachránit. Tiskne ho k sobě tak silně, až ho nechtěně zardousí. Když přijde domů na oběd otec dítěte, najde svou ženu v mdlobách a svoje dítě mrtvé.
Česká polednice se zjevuje v několika podobách, zpravidla je oděná v bílém, někdy též v červeném. Buď se jedná o vzdušnou bílou paní, ošklivou stařenu s rozcuchanými vlasy, šikmýma očima a kopytem nebo dlouhými vlasy místo šatů a s tělem pokrytým šupinami podobajícími se nehtům, případně drobného děvčete s bičem ve věku kolem dvanácti let. O polednách se toulá lesy a poli, létá na větru a je provázena vichřicí. Trestá ty, co nedodržují polední klid, kdo ji uvidí, musí přerušit práci a zůstat stát či odejít domů, jinak je poražen na zem, pořezán či zabit jejím dotykem či bičem, ty co se jí nepokloní, bije přes nohy. Obzvláště nebezpečná je dětem, které také podvrhuje, kvůli ní nesmí šestinedělky opouštět svou postel za koutní plachtou. Taktéž krade děti ponechané bez dohledu o poledni na poli, nebo děti neposlušné, toulavé nebo takové, které kradou ovoce.
U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
„Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!
Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty:
a mně hasne u vaření
pro tebe, ty zlobo, ty!
Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho nezbedníka!“ –
A hle, tu kdos u světnice
dvéře zlehka odmyká.
Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas – vichřice podoba!
„Dej sem dítě!“ – „Kriste Pane,
odpusť hříchy hříšnici!“
Div že smrt jí neovane,
ejhle tuť – Polednici!
Čerpáno z webu: cist.cz, cs.wikipedia.org
