České tisícovky (challenge) Mystery Cache

Podmínkou pro splnění této výzvy je odlov a FI log na nejméně 300 keších v České republice, které se nachází v nadmořské výšce nad 1000 metrů (tolerance -50 metrů).

Počítají se všechny typy keší. Nepočítají se žádné typy eventů.

Splnění výzvy si jednoduše můžete zkontrolovat pomocí ověřovače na Project-GC.

 

V době publikace výzvu splňuje přes 40 kačerů, sám mám těchto keší přesně 500. Keš je inspirována výzvami Český horal od chorchoje a Český horal 200 od Lelunky.

V rámci mé výzvy bych vás primárně rád pozval na oficiální pojmenované české vrcholy nad 1000 m n. m., tedy tisícovky a ultratisícovky. Přesto výzva pro zjednodušení pracuje se stejnou tolerancí jako výše zmíněné, můžete ji tedy brát jako další stupínek.

Tisícovka je česká hora s nadmořskou výškou alespoň 1000 metrů.

O ultratisícovku (95 hor) se jedná v případě, kdy je převýšení mezi klíčovým sedlem a vrcholem 100 a více metrů a zároveň je vzdálenost od nejbližší vyšší hory přes 1 km.
O hlavní tisícovku (HLV hlavní vrchol - 396 hor) se jedná v případě, kdy je převýšení mezi klíčovým sedlem a vrcholem 15 a více metrů a zároveň je vzdálenost od jiné tisícovky 400 a více metrů.
O vedlejší tisícovku (VV vedlejší vrchol - 189 hor) se jedná v případě, kdy je převýšení mezi klíčovým sedlem a vrcholem 5-15 m a zároveň je vzdálenost od jiné tisícovky 200 nebo více metrů.

Celá problematika v této oblasti je trochu složitější, více informací a vysvětlení pojmů jako je sedlo a další, můžete čerpat na Wikipedii.

Myšlenka tisícovek je pak starší jak 20 let a vznikla skupinou nadšenců, kteří založili tematický klub, pod jehož hlavičkou bylo vydáno i několik publikací. Více informací tak můžete čerpat i na webu tisicovky.cz a ultratisicovky.cz, z nichž jsem primárně čerpal informace uvedené v listingu.

Nyní mi prosím dovolte lehce představit jednotlivá česká pohoří, kde tisícovkové vrcholy najdete a tím i keše vhodné ke splnění této výzvy. V České republice v současnosti evidujeme 396 hlavních a 189 vedlejších tisícimetrových vrcholů v 16 pohořích, z toho 95 vrcholů je tzv. ultratisícovkou.

Moravskoslezské Beskydy (MB)

27 hlavních tisícovek - z toho 11 ultratisícovek, 5 vedlejších tisícovek

Výchozími místy jsou města Rožnov pod Radhoštěm, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Morávka a Jablunkov.

Nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1324 m), v blízkosti najdete také tisícovku Malchor (1219 m). Další turisticky atraktivní tisícovkou je Radhošť (1129 m) s Radegastem (1106 m) a nedalekou Tanečnicí (1084 m). Opomenout nemohu ani Smrk (1276 m), Malý Smrk (1174 m) a nejvyšší vrchol Zlínského kraje Čertův mlýn (1206 m).

Hostýnsko-vsetínská hornatina (HH)

1 hlavní tisícovka a zároveň ultratisícovka

Součást Západních Karpat, rozkládá se na východě Moravy mezi Moravskoslezskými Beskydy a Javorníky.

Mezi nejznámější oblasti patří vrchol Kelčského Javorníku v Hostýnských vrších, který ovšem nedosahuje nadmořské výšky 1000 m. Jedinou tisícovkou a zároveň ultratisícovkou je vrchol Vysoká (1024 m).

Javorníky (JA)

1 hlavní tisícovka

Východ Moravy při hranicích se Slovenskem, součást Západních Karpat, pohoří přiléhá k Bílým Karpatům.

Nejvyšším vrcholem české části a zároveň jedinou tisícovkou je Malý Javorník (1021 m). Ostatní tisícimetrové vrcholy či dokonce 2 ultratisícovky leží na Slovensku

Hrubý Jeseník (HJ)

56 hlavních tisícovek - z toho 18 ultratisícovek, 30 vedlejších tisícovek

Výchozími místy jsou města Hanušovice, Šumperk, Jeseník, Vrbno pod Pradědem a Rýmařov. Druhé nejvyšší pohoří v ČR (po Krkonoších), po Šumavě oblast s druhým nejvyšším počtem tisícovek.

Nejvyšší kótou je Praděd (1491 m), zajímavým vrcholem v okolí pak například Petrovy kameny (1446 m). Za návštěvu rozhodně stojí také Dlouhé stráně (1353 m) s přečerpávací vodní elektrárnou nebo třeba lyžařské středisko Červenohorské sedlo s blízkými vrcholy Červená hora (1333 m) a Keprník (1423 m).

Rychlebské hory (RH)

9 hlavních tisícovek - z toho 1 ultratisícovka, 8 vedlejších tisícovek

Sever Moravy, při hranici s Polskem, součást Jesenické oblasti.

Nejvyšším vrcholem je tisícovka a zároveň jediná ultratisícovka Smrk (1126 m). Tisícovky jsou koncentrovány v jižní části pohoří. Jako celek nejsou Rychlebské hory nijak chráněny.

Králický Sněžník (KS)

12 hlavních tisícovek - z toho 3 ultratisícovky, 3 vedlejší tisícovky

Členitá hornatina na hranici Čech, Moravy a polského Kladska. Třetí nejvyšší pohoří v ČR.

Nejvyšším vrcholem je Králický Sněžník (1424 m). Za zmínku stojí také dnes již nefunkční rozhledna na vrcholu Klepáč (1144 m) nebo třeba nedaleký Malý Sněžník (1326 m).

Hanušovická vrchovina (HV)

1 hlavní tisícovka a zároveň ultratisícovka

Členitá vrchovina na severní Moravě, součást Jesenické oblasti. Vyplňuje prostor mezi Orlickými horami, Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem. Na jihu přechází v Hornomoravský úval a Nízký Jeseník.

Nachází se zde jediná tisícovka a zároveň ultratisícovka Jeřáb (1003 m).

Orlické hory (OH)

11 hlavních tisícovek - z toho 2 ultratisícovky, 4 vedlejší tisícovky

Plochá hornatina ve východních Čechách, která je součástí Orlické oblasti. Hlavní tisícovky jsou soustředěny do severní a střední části Orlického hřbetu v délce 15 km.

Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1116 m), kde najdete stejnojmennou rozhlednu. Druhou ultratisícovkou je Vrchmezí (1084 m).

Krkonoše (KK)

54 hlavních tisícovek - z toho 12 ultratisícovek, 18 vedlejších tisícovek

Naše nejvyšší pohoří tvořící na severu Čech hranici s Polskem, začíná u Harrachova a pokračuje po státní hranici v délce 30 km k východu, kde u Žacléře přechází v Broumovskou vrchovinu.

Nejvyšším vrcholem Krkonoš a zároveň celé České republiky je Sněžka (1603 m). Kromě hlavní hřebenovky se Stezkou česko-polského přátelství stojí za zmínku Čertova hora (1022 m) nedaleko Harrachova.

Jizerské hory (JH)

14 hlavních tisícovek - z toho 6 ultratisícovek, 1 vedlejší tisícovka

Plochá hornatina na severu Čech, která je součástí Krkonošské oblasti a tvoří hranici s Polskem, na severu pak pohoří odděluje od vnitrozemí Frýdlantský výběžek.

Nejvyššími vrcholy na území ČR jsou Smrk (1124 m) s rozhlednou a Jizera (1122 m) s krásnou vyhlídkou. Za zmínku dále stojí izolovaný menší vrcholek Bukovec (1005 m) nebo skalnaté Polední kameny (1006 m).

Ještědsko-kozákovský hřbet (JK)

1 hlavní tisícovka a zároveň ultratisícovka

Výrazný hřbet hrásťového typu na severu Čech o celkové délce téměř 60 km, vrcholí mohutným sukem nejvyššího vrcholu Ještěd (1012 m). Spolu s Lužickými a Jizerskými horami náleží do Krkonošské oblasti.

Krušné hory (KH)

14 hlavních tisícovek - z toho 3 ultratisícovky, 7 vedlejších tisícovek

Výrazné pohoří na severozápadě Čech, součást Krušnohorské hornatiny. Probíhá od jihozápadu k severovýchodu v délce zhruba 130 km a tvoří hranici mezi Českou republikou a Německem.

Nejvyšším vrcholem na území ČR je Klínovec (1244 m). Za zmínku dále stojí okolí Božídarského Špičáku (1115 m) nebo třeba rozhledna na vrcholu Blatenský vrch (1043 m) a nedaleká PP Vlčí jámy.

Český les (ČL)

2 hlavní tisícovky - z toho 1 ultratisícovka

Členitá vrchovina v jihozápadních Čechách, při hranici s Německem, součást Šumavské oblasti. Délka pohoří je přes 80 km a jeho typickým rysem jsou ploché hřbety a široká mělká údolí.

Nejvyšším vrcholem je Čerchov (1042 m). Jediná další tisícovka je Skalka (1005 m).

Šumavské podhůří (ŠP)

7 hlavních tisícovek - z toho 3 ultratisícovky, 4 vedlejší tisícovky

Rozsáhlá členitá vrchovina v jižních a jihozápadních Čechách. Toto pohoří tvoří, jak už sám název napovídá, podhůří Šumavy, kterou obklopuje směrem do vnitrozemí v celé její délce.

Tisícovky se nachází spíše v jihovýchodní části. Nejvyšším vrcholem je Libín (1093 m) s kamennou rozhlednou. Za zmínku stojí také vrchol Kleť (1087 m) se starobylou rozhlednou z roku 1825.

Šumava (ŠU)

181 hlavních tisícovek - z toho 36 ultratisícovek, 106 vedlejších tisícovek

Rozsáhlá plochá hornatina rozkládající se na jihu a jihozápadě Čech, při hranicích s Německem a Rakouskem. Ačkoliv je Šumava až čtvrtým nejvyšším pohořím, na jejím území nalezneme skoro polovinu z celkového počtu všech tisícovek na území ČR. Pohoří se rozprostírá od severozápadu k východu v délce délce 120 km.

Nejvyšším vrcholem české strany je Plechý (1378 m) s blízkým ledovcovým jezerem. Za zmínku stojí také Poledník (1315 m) se svou atypickou rozhlednou, jež je zároveň nejvyšším vrcholem Plzeňského kraje a nebo třeba Ostrý (1293 m) se stylovou německou horskou chatou.

Novohradské hory (NH)

5 hlavních tisícovek - z toho 3 ultratisícovky, 3 vedlejší tisícovky

Plochá hornatina na jihu Čech, při hranici s Rakouskem, součást Šumavské oblasti. Novohradské hory se táhnou v délce 25 km od Cetvin na jihozápadě až po Vyšné na severovýchodě.

Nejvyšší vrchol Kamenec (1072 m). Dalšími ultratisícovkami jsou skalnatá Vysoká (1035 m) a zalesněná Myslivna (1040 m).

Poděkování

Hlavní poděkování patří manželce Janě, která se mnou s úsměvem a pochopením české kopce ráda obráží. Derekovi za to, že se pro myšlenku této výzvy nadchl a před publikací keše ji splnil.

Závěrem

Ať už si vyberete kterékoliv ze zmíněných pohoří, nezapomeňte na to, že i cesta je cíl. Nezapomeňte si tak na svých cestách užívat výhledů, přírody a klidu, které nabízí. Berte tuto výzvu jako inspiraci na výlety do krásné české horské přírody.

Úplným závěrem pak nemůžu opomenout lásku k manželčiným domovským Beskydům, které se i pro mě nedávno staly mým druhým domovem. Za tu dobu jsme tu společně našlapali tisíce kilometrů a další tisíce nás ještě čekají. Pro naši loňskou svatbu jsme si pak vybrali údolí vesničky Tyra mezi vrcholy Javorový (1032 m) a Ostrý (1044 m). Výhledy při obřadu byly fenomenální.