Odkryv vápnitých jílovců

Na východním okraji Hradce Králové se nachází tento zajímavý výchoz. Jedná se o vápnité jílovce pocházející z období křídy, části coniac (vznik před 90 - 86 mil. let). Složení horniny je specifické, nicméně obvykle více jak vě třetiny tvoří jíl jako takový (minimum je ovšem stanoveno na 50%). Určitě také stojí za zmínku, že se jedná o sedimentární horninu. Jednotlivé částečky jsou menší než 0,002 mm. To odlišuje jílovce od kalovců či prachovců, které mají větší zrnitost.Pro zajímavost - na světě je 35 druhů jílovců.

Složení

Jak už jsem zmínil v předchozím odstavci, největší podíl má jíl, resp. jílové minerály. To je skupina hydratovaných hlinitokřemičitanů s vrstevnatou strukturou. Obvykle má jílovec vrstvy s oxidy železa, křemenem, živcem nebo uhličitany. Jedině tyto materiály dokáží zvětrat do velikosti jílovců. Z hlediska členění se jedná o skupinu hydratovaných hlinitokřemičitanů s vrstevnatou strukturou. Jednotlivé vrstvy jsou křemičité (tetraedrické – atomy křemíku jsou obklopeny čtyřmi atomy kyslíku), hlinité (oktaedrické, kde je každý atom hliníku obklopen šesti atomy kyslíku), přičemž některé atomy hliníku mohou být nahrazeny železem nebo hořčíkem. Tato vrstva se nazývá gibbsitová nebo brucitová (podle minerálů které ji tvoří).

Mezi hlavní jílové minerály patří montmorillonit, kaolinit, haloyzit, berthierin, nontronit, chlority, glaukonit, sepiolit, palygorskit.

Jak to bývá u příbuzných břidlic, tak i zde se nachází mezivrstvy. Díky van der Waalsovým silám jsou v mezivrstvách cizí molekuly či kationty. Jedná se o H₂O, K⁺, Ca₂⁺ nebo OH^-. Montmorillonit a illit (jílovcové minerály) umí také celkem dobře absorbovat vodu. Určitě znáte z polí jev, kdy jílová půda výrazně zvětší sůj objem. Z ostatních minerálů se v jílovcích mohou vyskytovat křemen, muskovit, kalcit a organické zbytky.

Vznik jílovců

Už jsme si popsali složení. Nyní už zbývá si jen popsat, jak samotný proces vzniku probíhá. Proces se nazývá diagenetická přeměna jílu. Prvním krokem je snížení obsahu vody. Jíl sám o sobě samozřejmě drží vodu, takže k tomuto dochází ve větší hloubce. Například v hloubce 1 km obsahuje jíl maximálně 30% vody. Pro vznik jílovců je třeba hlouby 2-4 km a také vyšší teplota okolo 100 °C. Při této teplotě dochází k přeměně minerálů a postupnému břidličnatění jílovců. Jílovce obykle vznikají ve vodě, nicméně to není vždy pravidlem a mohou tak vzniknout i na souši.

Popis místní lokality

Lokalita je součástí geologického území České křídové pánve - východočeská a západomoravská křída; chrudimská křída; králický příkop; polická pánev.  V odkryvu vystupují rozpadavé vápnité jílovce křídového stáří (březenské souvrství, coniac). V těchto nejmladších křídových sedimentech na Hradecku se nachází hojná fosilní fauna (např. Nucula, Lucina, Scaphites, Sciponoceras).

Úkoly

Dosti bylo vzdělávání, nyní přidávám pár úkolů, aby bylo možné zalogovat:

1. Úkoly z listingu
   1. Z jakého období pochází jílovec?
   2. Popište vlastními slovy, jak došlo ke vzniku jílovce.
2. Úkoly na místě
   1. Jaký minerál podle zbarvení jasně obsahuje místní jílovec?
   2. Jak souvisí stav místa s vlastnostmi horniny?
   3. Jak těžké je horninu rozlomit?
   4. Vezmi mezi prsty drobné úlomky. Rozdrolí se na drobno nebo zůstane úlomek celistvý?
   5. Přidejte svoji fotku (nebo osobního předmětu) k logu

Po zaslání odpovědí můžete logovat. Kdyby se mi něco nezdálo, ozvu se vám.

Zdroje:

Popis místní lokality

http://lokality.geology.cz/102

Prameny a literatura

http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/J%C3%ADlovec

https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%ADlovec

https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-planetary-sciences/claystone