Jak napovídá název, jde o místo, kde se v dřívější době máčel len. Na tomto místě se těžil kvalitní jíl, bez kterého se neobešla žádná stavba v obci. Po vytěžení zůstaly tři jámy, ve kterých se držela voda napájená z okolních mokřadů.
Po sklizni a usušení lnu bylo potřeba len namočit a k tomu lidé využívali toto močidlo. Kvalita a rozloha půdy neumožnila obživu převážné části obyvatel v Říčkách, a proto se někteří začali věnovat řemeslům, zvláště soukenictví a tkalcovství. V mnohých chalupách bezzemků nebo chudších chalupníků nechyběl tkalcovský stav či kolovrátek. Od 2. poloviny 19. století vznikaly v okolí Říček textilní továrny a tím zaniká soukenictví v Říčkách.
S nástupem kolektivizace dochází ke změně tradičního zemědělství v obci. Nejdříve po provedené melioraci zmizela v močidle voda a poté se začaly jámy zavážet odpadem. Naštěstí se přeměna v pole neprovedla a zůstal remízek s mohutnými vrbami. (viz naučná tabule "Po stopách živé vody")
Pokud Vás zpracování lnu zajímá, určitě si pročtěte spodní polovinu naučné tabule, podívejte se na pohádku "Jak krtek ke kalhotkám přišel" nebo si zajeďte na komentovanou prohlídku "Len na Veselém kopci" u Hlinska.
Přeju Vám pohodovou procházku a krásný den :)