Nedávno jsem hledal kešky v Městci Králové a okolí. Ocitl jsem se také v blízkém lese. A vpadl jsem při tom do teritoria živočicha, kterého máme jako kačeři zvláště “rádi”. V určitém období roku a v každém lese na něj každý z nás již narazil a užil si své. Při hledání, při logování, prostě pořád a stále…
Samozřejmě jsem se plácal a plácal, ale byl to marný boj. Napadlo mě zjistit si o této potvoře trochu víc a založit jí jednu obyčejnou keš.
Kromě mravenců, klíšťat, much, komárů, vos, broučků a pavoučků nás k zbláznění trápí ektoparazit názvem KLOŠ JELENÍ. Jistě ho znáte a máte ho také “rádi”.
Zde nabízím pár informací o tomto hmyzu, lehké luštění souřadnic a na okraji Prahy na vás čeká mikrokeš na zalogování.
Možná se vám to už stalo. Jdete si klidně v létě lesem a najednou na vás přistane takový malý "brouček". Tak ho nad ním mávnete rukou a čekáte, že odletí, ale ono se mu nechce. Mírně znejistíte a rukou ho střepnete, najednou zjistíte, že na vás sedají další a další, a tak propadnete panice a oháníte se kolem sebe jako smyslů zbavení. Děláte dobře, snažte se je odehnat, právě jste se právě dostali na večírek upírů. Leze po vás “postraňák” neboli “lojnice” - slovensky kuklorodka jelenia. My však víme, že je to náš “přítel” - kloš jelení.
Kloš dosahuje délky 4,5–5 mm. Tělo je ploché, ochlupené a pružné. Silné nohy směřující do stran jsou opatřeny drápky, které usnadňují pohyb v srsti hostitele. Mladý kloš má také čirá křídla, používá je však jen k nalezení hostitele, přičemž není moc dobrý letec. Jakmile se kloš usadí na hostiteli, křídla se odlomí. Tykadla jsou krátká, ústní ústrojí je bodavě sací, sosák protáhlý. Larva kloše je zpočátku bílá, později hnědá, válcovitá a řídce štětinatá.
Ačkoli se jedná o parazita, kloš se ke kůži ani nepřisaje jako klíště, ani se na člověku, psovi nebo v domácnosti nemůže rozmnožit. Hlavní nepříjemnost tohoto zvířete spočívá ve zploštělém tvaru těla, které je navíc tvrdší, než tělo například mouchy. V kombinaci s rychlým pohybem, háčky na nohou a jistou obratností tak uniká a šimráním dohání nechtěného hostitele k šílenství.
Kloš jelení je hmyz patřící do řádu much. Je nejaktivnější od června do září (a dokonce i října).
Zajímavý je i reprodukční cyklus této mouchy. Samice produkuje vždy jednu larvu, která žije uvnitř jejího těla, kde se živí mléčnými výměšky. Samička klade už plně vyvinutou larvičku, ta se velmi brzy zakuklí a pak se z ní vylíhne dospělý jedinec.
Na kloše často narazíme v teplejších smíšených lesích a ochrana před nimi bohužel není téměř žádná. „Nic moc na ně neplatí, repelenty, které si běžně kupujeme, na ně nejsou cílené, takže moc nefungují. Stejně tak na něho neplatí obyčejné plácnutí, proti kterému je odolný. Je totiž velice tuhý a pevný,“ vysvětluje odborník s tím, že lepší je mouchu „požmoulat“ mezi prsty.
Zdravotní riziko vzniká v případě infikování hostitele a jeho snížené obranyschopnost těla, díky níž si tělo s nákazou nedokáže samo poradit. Pokud se na člověku kloš přisaje, může také infikovat bakterií, která často vyvolává dermatitidu. Nakažený kloš také může způsobit horečnaté stavy či zánět srdečního svalu. Tularémií čili zaječí nemocí se mohou nakazit i lidé, projevuje se horečkou, slabostí a malátností. Léčí se antibiotiky.
Kloš jelení je hmyz, moucha, která se živí krví jelenů, ale nepohrdne i jinými savci včetně člověka, ale také mu nijak zvlášť nevadí ani ptáci. Když vás kloš kousne zpravidla to ani neucítíte, reakce na kousnutí se ale u citlivějších lidí může dostavit později, třeba až za tři dny. Místo vkusu se může rudě zbarvit a může ho doprovázet svědění, nebo i pálení a to může trvat i několik dní. Může nás uklidnit, že kloš nepřenáší na člověka prakticky žádné choroby.
Někdy se kloš označuje jako "létající klíště" což není úplně správné označení, ale popisuje ho vcelku trefně. Kloš se skutečně trochu klíštěti podobá i když spolu /kromě sání krve/ nemají moc společného. Zajímavý je také fakt, že kloš po usazení na hostiteli ztratí svá křídla, která vlastně potřeboval jenom proto, aby se dostal k hostiteli. Je také pravda, že kloši se obecně špatně vyndavají z vlasů na nohou mají háčky, kterými se spolehlivě zachytí a drží se.
KEŠ
Zde je první polovina souřadnic:
BD SU XZ QS HJ CE DF UW DF SU OQ DF SU NP RT LN OQ DF SU IK DF CE MO ZB MO TV KM ZB
Zde je druhá polovina souřadnic:
Kloš je přenašečem bakterie (jediná možnost):
1) Bartonella quintana
E 014° 20.954
2) Bartonella henselae
E 014° 20.771
3) Bartonella vinsonii
E 014° 20.476
4) Bartonella schoenbuchensis
E 014° 20.593
5) Bartonella bacilliformis
E 014° 20.767
Tolik souřadnice a vzhůru do terénu.
Přeji úspěšný lov.
Děkuji za návštěvu kešky a za všechny logy. Také za pečlivé zamaskování a nenápadnost.