Vítejte v Lázních Libverda, v městě léčivých pramenů. První zpráva o léčivosti pramene byla vypracována v roce 1601. Učinil tak fysikus města Hirschbeku, slezský lékař Caspar Schwenkfeld, který jej na základě svých výzkumů doporučoval konzumovat při různých onemocněních. Ve své zprávě uvádí, že zdejší pramen minerální vody s léčivými účinky byl znám již od konce 14.století a hejnickými poutníky nazýván "Boží voda" nebo "Bierwasser" či "Bierborn".
Jizerské hory jsou samostatnou geomorfologickou jednotkou masivu Krkonošsko-jesenické subprovincie, rozdělenou na menší severní Smrčskou hornatinu a hlavní Jizerskou hornatinu.
Nás bude momentálně zajímat Smrčská hornatina. A to oblast Vysokého jizerského hřbetu. Jde o geomorfologický okrsek v západní části Smrčské hornatiny. Rozkládá se na ploše o výměře 15,94 km⊃2;. Tvoří ho ortoruly, žuly až ruly či granodiority. Hřbet má podobu nesouměrného hrásťového hřbetu táhnoucího se až do Polska. Tato oblast se dále dělí na Vlašský hřeben a Libverdskou vrchovinu.
Libverdská vrchovina je geomorfologický celek pojmenovaný podle obce Lázně Libverda, který ze západu a severu obepíná horu Smrk. Je součástí Smrčské hornatiny v Jizerských horách, konkrétně Vysokého Jizerského hřbetu. Jejím nejvyšším bodem je Měděnec dosahující výšky 777 m n. m.
Geologie
Assyntským vrásněním koncem proterozoika vzniklo na území dnešních Jizerských hor mohutné horstvo tvořené svory a fylity. Toto horstvo však bylo během následujících 200 mil. let téměř zarovnáno a v siluru bylo toto území zaplaveno mořem. Během celé této doby vystupovaly na povrch dva plutony, které dnes tvoří základ pohoří. Prvohorní podklad byl v jediný blok zkonsolidován kaledonským vrásněním. Dnešní tvar reliéfu byl formován dalšími dvěma procesy: hercynským vrásněním a saxonskými pohyby ve třetihorách. Právě v tomto období došlo ke zlomům, podle kterých byly Jizerské hory vyzdviženy. Zlomový svah se zachoval například na severním úpatí v oblasti Špičák, Ořešník, Frýdlantské cimbuří.
Vůdčí horninou dnešního masivu jsou granitové horniny – žuly. Ty se na povrch dostaly obnažením dvou prvohorních plutonů. Z těchto žulových těles je starší lužický pluton, který do hor zasahuje na severozápadě takzvanou rumburskou žulou. Během svého tuhnutí přeměnil tento pluton tlakově a tepelně starší horniny – břidlice – na krystalické břidlice, které tvoří například pruh svorů na severovýchodě hor. V těchto svorech došlo později ke zrudnění (ložiska cínu u Nového Města pod Smrkem) a později také k výronu minerálních pramenů (Lázně Libverda, Czerniawa-Zdrój, Świeradów-Zdrój). Vápence a dolomity tvořící Vápenný vrch u Raspenavy byly přeměněny na mramor. Nejvíce přeměněnými horninami jsou jizerské ortoruly tvořící polský Vysoký hřeben jizerský a horu Smrk. Nad Novým Městem se nachází ložisko další z krystalických břidlic – leptinytu. Přeměněné horniny jsou také železnobrodské břidlice a křemence (Bílá skála u Příchovic).
Druhý, krkonošsko-jizerský pluton tvoří zhruba oblast od Chrastavy po Sněžku. Ten utuhl v karbonu a jeho žuly tvoří většinu jizerskohorských skalních útvarů. Ve třetihorách se k nerostnému složení hor přidaly další vyvřeliny, zejména čediče. Nejmohutnějšími čedičovými tělesy je Bukovec nad Jizerkou a Buková u Jiřetína. Během čtvrtohor byly Jizerské hory zaledněny jen místy, kontinentální ledovec se zastavil na jejich severních úpatí. Přesto však ledovec Jizerské hory ovlivnil. V důsledku mrazového zvětrávání vznikly útvary jako jsou například mrazové sruby a skalní hradby. Dalšími zajímavými skalními útvary na území hor jsou skalní mísy, viklany a skalní hřiby.
Minerální uhličité prameny v Čechách
Výskyt uhličitých kyselek je svázán s geologickou stavbou území. Pro jejich vznik jsou nutné geologické poruchy, jimiž je umožněn přívod CO2 z hlubokých vrstev. Těmi jsou hlavně dvě výrazná zlomová pásma – Podkrušnohorské a Lužické. Proto lze prameny kyselek nalézt pouze v oblastech podél těchto významných poruch.
Podkrušnohorská (Oharecká) riftová zóna probíhá po celé severozápadní hranici a je primárním zdrojem pro minerální prameny západočeské oblasti od Chebu k Teplicím. Na povrchu se projevuje Krušnohorským a Litoměřickým zlomem. Jednotlivé pramenné oblasti se pak soustřeďují v místech příčných zlomů, které vyvádějí CO2 k povrchu, často i dále od primární poruchy.
Nejvýraznějším příčným zlomem Ohareckého riftu je Mariánskolázeňský zlom. Podél něj je nejhustší seskupení pramenů kyselek v pásu od Plesné až k Plané. Další zlomy – Slavkovský či Jáchymovský pak sytí kyselky Slavkovského Lesa a Tepelska. Na Tepelsku a u Konstantinových Lázní se uplatňují i příčné zlomy Bezdružického pásma.
Lužická porucha probíhá v širším pásu podél severní hranice od Liberce k Náchodu. S ní souvisí minerální prameny na Frýdlantsku a Náchodsku.
Přírodní poměry v Lázních Libverda
Prameny vyvěrají z geologické trhliny v žulovém masivu Jizerských hor - v úzkém pruhu svorů na styku žuly a krystalických břidlic.
Historie
Zdejší pramen byl podchycen roku 1793. Léčivé prameny v místě dnešních lázní jsou známé již od středověku. Ze 17. století máme zmínky, že zdejší léčivou vodu hojně pili poutníci k nedalekému poutnímu kostelu v Hejnicích. Tehdy se pramenům říkalo Boží voda a mezi lidmi kolovaly četné legendy ohledně zázračného uzdravení. V období třicetileté války byla voda užívána vojáky generála Albrechta z Valdštejna, který byl majitelem Frýdlantského panství. Lázně samotné byly založeny až koncem 18. století majitelem panství hrabětem Christianem Phillipem Clam-Gallasem (je po něm pojmenován i jediný současný pramen). V průběhu 19.století zažívaly lázně rozkvět. K prameni Kristián přibylo na začátku století 6 nových pramenů - Marie, Vilemína, Josefa, Eduard, Bierbon a Hubert, které byly pojmenovány po členech Clam-Gallasovy rodiny. Z pramenů Marie a Kristián, později i z pramene Eduard, se kyselka později stáčela do lahví a exportovala na prodej. Během 1. světové byla dodávána vojsku. Plnírna fungovala až do roku 1952. Všechny přírodní prameny během let postupně zanikly a lázně jsou dnes zásobovány ze tří vrtů. Jediný přístupný Kristiánův pramen je zásobován z vrtu S-1a, který pochází z roku 1950. Voda z vrtů S-2a a BJ-5 je využívána pouze k lázeňskému provozu, k vanovým koupelím a pitné kůře.
Účinky zdejšího pramene postupně zkoumali balneolog dr. Welich, roku 1810 pražský odborník dr. Franz Ambrosius Reus a další odborníci v letech 1847, 1910, 1943 a 1945, přičemž autorem posledního z těchto průzkumů byl Eduard Cmunt.
Od roku 1811 je pramen zakryt objektem vybudovaným na obdélníkovém půdorysu, avšak až na počátku 20. století, mezi roky 1912 a 1914, dostala tato stavba svou finální podobu. Objekt plynule navazuje na lázeňskou kolonádu a je spolu s ní chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
V osmdesátých letech 19. století si nechali zákazníci libverdskou minerální vodu přivážet do Prahy, kde byla distribuována ze skladu v Jezuitské ulici. Dodávána byla pod obchodním názvem „Libverdská kyselka“. Na počátku 20. století vznikla v Libverdě nová plnírna lahví a díky podnikavosti nájemce skladu Franze Leuperta se podařilo za sedm let produkci zvýšit na desetinásobek původního stavu, takže v roce 1910 expedoval 200 tisíc lahví kyselky. Produkce pokračovala i nadále, což prospívalo i jizerskohorským sklárnám, které dodávaly lahve, do nichž se minerální voda stáčela. Prodej kyselky skončil roku 1952, kdy voda z nových zdrojů obsahovala vyšší množství iontů železa, jež měly za následek vznik usazenin na dně lahví.
A nyní již konec nudné teorie a vzhůru na úkoly:
- Jak se zdejší veřejně přístupný pramen jmenuje a po kom?
- Kolik pramenů v době největšího rozkvětu v Libverdě existovalo? Vyjmenujte je.
- O jaký typ minerální vody jde?
- Na kolika místech najdeme veřejně přístupná pítka?
- Z jaké hloubky je pramen jímán, jakou má teplotu a pH?
- Vyjmenujte tři dominantní prvky chemického složení vody a jejich obsah v mg/l.
- Vyfoťte sebe či nějaký osobní předmět u jedné z picích fontánek a přiložte k logu.
Odpovědi zasílejte přes centrum zpráv či e-mail na můj profil. Logujte rovnou, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud zasíláte odpovědi i za někoho jiného, uveďte za koho přímo do logu. Stejně tak uveďte do logu, pokud zasílá odpovědi někdo za vás. Předejdete tím případným nedorozuměním při uznávání logu. Díky a přeji příjemný pobyt ve zdejším kraji.
Teraz koniec nudnej teorii i czas na zadania:
- Jak nazywa się tutaj dostępny publicznie źródło i czyim imieniem jest nazwane.
- Ile źródeł istniało w Libverdzie w czasach największego rozkwitu? Podaj ich nazwy.
- Jakiego rodzaju jest ta woda mineralna?
- Ile miejsc z dostępem do publicznych źródeł pitnych znajdziemy tutaj?
- Z jakiej głębokości jest pobierane źródło, jaka jest jego temperatura i pH?
- Podaj trzy dominujące składniki chemicznego składu i ich zawartość w mg/l.
- Zrób zdjęcie siebie lub jakiegoś osobistego przedmiotu przy jednym z fontann pitnych i dołącz je do logu.
Odpowiedzi proszę przesyłać przez centrum wiadomości lub e-mail na mój profil. Proszę od razu zalogować się, jeśli coś będzie nie tak, odezwę się. Jeśli wysyłasz odpowiedzi za kogoś innego, proszę podać to w logu. Również proszę o wpisanie tego do logu, jeśli ktoś inny przesyła odpowiedzi w Twoim imieniu. Dzięki i życzę miłego pobytu w tym regionie.
Jetzt ist Schluss mit der langweiligen Theorie, und auf zu den Aufgaben:
- Wie heißt die öffentlich zugängliche Quelle hier und nach wem ist sie benannt?
- Wie viele Quellen gab es zur Zeit ihrer größten Blüte in Libverde? Nennen Sie sie.
- Um welche Art von Mineralwasser handelt es sich?
- Wie viele öffentlich zugängliche Trinkbrunnen finden wir hier?
- Aus welcher Tiefe wird die Quelle gewonnen, welche Temperatur hat sie und welchen pH-Wert?
- Nennen Sie drei dominierende Elemente der chemischen Zusammensetzung und ihren Gehalt in mg/l.
- Fotografieren Sie sich selbst oder einen persönlichen Gegenstand an einem der Trinkbrunnen und fügen Sie es dem Protokoll bei.
Bitte senden Sie die Antworten über das Nachrichtenzentrum oder per E-Mail an mein Profil. Melden Sie sich sofort an, wenn etwas nicht stimmt, ich werde mich melden. Wenn Sie auch für jemand anderen Antworten senden, geben Sie dies bitte im Protokoll an. Bitte vermerken Sie auch im Protokoll, wenn jemand andere in Ihrem Namen antwortet. Vielen Dank und ich wünsche Ihnen einen angenehmen Aufenthalt in dieser Region.
Použité zdroje:
www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/mineralni-voda
mineralky.wz.cz/uvod.htm
www.wikipedia.cz
www.ochranaprirody.cz
www.lazne-libverda.cz
www.nase-voda.cz/jak-vznikly-mineralni-vody-na-uzemi-nasi-zeme/