|
Moje další EarthCache si klade za cíl ukázat vám zajímavý profil Zlíchovského souvrství.
Zlíchovské souvrství
Během odlovů EarthCache jste se určitě někdy setkali s prvohorními útvary kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Dnes si budete moci sáhnout na dva z nich, silur a devon, jejichž horniny se usadily na dně poměrně úzké propadliny pražské pánve omezené hlubinnými zlomy ve směru JZ-SV, která od západu pronikala do mikro-kontinentu Perunika, na který by se vešla tak akorát naše republika.
Zlíchovské souvrství náleží spodnímu devonu, mezinárodnímu stupni ems a regionálnímu stupni zlíchov. Spodní polohy charakterizuje tzv. korálový obzor. Tvoří ho polohy hrubě bioklastických vápenců a sedimentárních brekcií. Je možné zde pozorovat podmořské skluzové struktury.
Do propadliny Pražské pánve proniklo prvohorní moře na začátku ordoviku a ustoupilo ve středním devonu. Na tomto místě bylo tedy asi před 400 milióny let teplé moře a před vámi jsou na stěně teplovodní zrnité mořské våpence s černými čočkami, které v nich vznikly během jejich zpevňování.
Vznik prvohorního pohoří
Vrstvy břidlic, pískovců a vápenců se na dně pražské pánve zvrásnily během variského vrásnění, které začalo ústupem moře z území Čech koncem svrchního devonu před zhruba 370 milióny let a skončilo počátkem permu před 290 milióny let. Vrásněním se vytvořilo ve středních Čechách nevysoké pohoří, které bylo srovnáno do paroviny ještě před příchodem druhohorního moře, které zalilo střední Čechy před asi 98 miliony let.
Perunika, která svým rozsahem odpovídala zhruba dnešnímu Českému masívu (Čechy a Morava) se v ordoviku nacházela v těsné blízkosti jižního pólu a v průběhu siluru a spodního devonu se sunula až do blíizkosti rovníku, a moře bylo stále teplejší. Do oblasti rovníku se Perunika dostala už ve svrchní části spodního devonu před 410 milióny let. Tropické moře tehdy obývalo množství mikroorganismů a paryby, na mělčinách tentakuliti, ramenonožci, mechovky, koráli a trilobiti.
Tento dávný kontinent se celou svou historii pohyboval směrem na sever, kam ho tlačil africký kontinent, až narazil na Baltiku. Tlaky mezi těmito kontinenty vedly k vyklenování dna pražské pánve a tedy změlčování a ústupu moře. Následným alpínským vrásněním v terciéru vznikala pohoří tzv. České vysočiny, tj. česká hraniční pohoří Šumava, Krkonoše-Jeseníky, Krušné hory a další geomorfologické subprovincie.
Devonské vápence
Vápenec je dobře známá usazená hornina skládající se z karbonátů, především uhličitanu vápenatého, známého jako kalcit. Téměř vždy je výsledkem usazenin mořského původu, což má v geologické historii i v současnosti značný význam. Tato hornina vzniká organogenně, tedy díky působení živých organismů, často ve mělkých, slunných a teplých vodách. Nejstarší formy vápenců jsou spojeny s tvorbou vápnitých schránek organismů, začínaje řasami a postupně i jinými druhy.
Vznik vápenců zároveň přispíval ke snižování obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře tím, že tento plyn vázal po mnoho milionů let. To mělo zásadní dopad na globální koloběh uhlíku, což můžeme vidět i u mramoru. Schránky uhynulých organismů se nahromadily v některých případech do značných mocností, následně byly zpevněny tlakem a často rekrystalizovaly. Někdy také reagovaly s hořčíkem z mořské vody, což vytvořilo dolomitizované vápence. Běžné vápence zároveň obsahují mnoho fosilií, které nám poskytují důležité informace o podmínkách života, klimatických změnách a dokonce i délce dne a noci v minulosti.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Během jakého vrásnění byly vytvořeny vápencové vrstvy, které vidíte?
2) Podívejte se blíže na skalní výchoz a popište jak odolává erozi. Zdůvodněte svoje tvrzení.
3) Pokud jste skálu blíže prozkoumali, určitě jste si všimli křemenných žil. Jak vypadají a jakou mají barvu?
4) Do logu nahrajte fotku sebe, nebo vaší GPS s profilem na úvodních souřadnicích.
Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se.
|