Ačkoli se náš spolek jmenuje Ornitologický kroužek Slaný nezabývá se pouze ornitologií. Náplní jeho činnosti je široké spektrum oblastí - od sádrových trpaslíků přes psychologii davu až po kvantovou fyziku. V současné době je ornitologie poněkud upozaděna.
...xxxXXXxxx...
Hned na úvod přinášíme radostnou zprávu. Jsme hrdí, že jako jeden z kandidátů na dobyvatele Marsu byl vybrán právě jeden z členů OKS. Velice blahopřejem a těšíme se, že jednou snad, pokud bude náš člen vybrán do posádky, zazní na marsovských holinách jadrná čeština, a možná dokonce štastnému průzkumníkovi zbyde čas i na založení nějaké té kešky. Tak to by byl nářez.
Foto z náročného výcviku uveřejňujeme se souhlasem letce. To bílé okolo není pivní pěna, jak by se mohl někdo domnívat, ale speciální pěna mající simulovat sníženou gravitaci rudé planety. Jako aby si výzkumník zvykl na jiné podmínky.
...xxxXXXxxx...
Joe Hrušák v době kdy film byl ještě černobílý a němý zásoboval evropské a americké produkce obrovskou nadprodukcí scénářů na různorodá témata, včetně těch pohádkových. Valná většina jich byla zamítnuta a později vykradena. Scénáře byly tak kvalitní, že byly vykrádány ještě desítky let po napsání. Hořkým příkladem je německý černobílý film z padesátých let Černá Karkulka (Schwarzkäppchen). Kdybyste si oči vykoukali, Hrušáka v titulcích nenajdete. Jedná se o klasický pohádkový příběh, Hrušákem obohacený o některé experimentální nápady. V kostce: Černá Karkulka je vyslána do lesa aby babičce donesla nějakou buchtu a kořalku. Cestou potká vlka, který nemá zájem o buchtu ani o kořalku, ale o maso. Vynechána musela být klasická postelová scéna z důvodu způsobu babiččina odchodu na onen svět. Film končí happyendem, přirozeně záleží na úhlu pohledu.
Setkání Černé Karkulky s vlkem převtěleným za pohledného mládence (Karkulka je vlevo). Má již na obličeji smuteční závoj, neboť tuší, že to blbě dopadne. Dopadne to blbě, ale Hrušák vrcholnou scénu vyhrotil ještě více do extrému, viz další snímek. Hledáte-li zde košíček s buchtou a kořalkou hledáte marně. Košíček není, asi ho Karkulka cestou zahodila nebo zahodila a obsah předtím zkonzumovala. Velmi statická scéna, působící až toporně.
Babička vyhlíží Karkulku. Ta nejde, snaží se vlka-mládence zmást a jde oklikou. Přichází však vlk a oznámí babičce, že ji sežere. Ta s vlkovým záměrem nesouhlasí. V tomto okamžiku si všimněte honosné chaloupky za babiččinými zády, to je chalupa! Hrušák ve scénaři naplánoval nuzné stavení o třech cimrách a chlévě. Hrušákův lapsus německý režisér odhalil a použil budovu daleko bytelnější, a hlavně stavebně složitější. Babička totiž vlka přechytračí a prchne dnu. Následuje složitá, nervy drásající, půlhodina honičky po domě plná divných zvuků, šepotů, výkřiků, stínů a očí odlesků, a to by se v chaloupce s doškovou štřechou špatně realizovalo, tomu by nikdo neuvěřil (pokud tedy někdo uvěří samotné pohádce). Babička to v domě zná a přivádí hladového vlka k šílenství. Přes veškeré fígle a schovávačky je babička nakonec vlkem přece jen sežrána. A to nikoli vcelku, jak by velela ustálená tradice. Ovšem sežrána je kulantně, v naprosté tmě, slyšíme jen vlkovo mlaskání. Při závěrečném říhnutí mrazí.
Babička je tedy sežrána, Karkulka ne, ta je v poslední chvíli zachráněna, dost jí pomohla babiččina výživnost, zkrátka vlk už nemohl. Film končí babiččiným pohřbem, na kterém se rozesmátá Karkulka objevuje již bez závoje a po boku s amantem, drsně vyhlížejícím lesním adjunktem, která se zde vzal bůhvíodkud. Rozpárání vlka se zřejmě považovalo za samozřejmost, neboť to ve filmu zachyceno není. Stejně tak už se nedočkáme dědického řízení, ale doufejme, že se mladému páru v domečku žilo šťastně a spokojeně. Film celkové působí dosti zmateným dojmem, jakoby se nemohl režisér rozhodnout co vlastně chce natočit, jestli pohádku, horror nebo frašku. Těžko říct o kolik lépe by dílo dopadlo kdyby se Hrušák mohl účastnit práce přímo na place. To se nikdy nedovíme. A možná je to tak lepší.
...xxxXXXxxx...
Za oknem chcípl pes, proto dnes nepřinášíme žádnou zprávu zpoza okna. Snad přístě, agent na stanovišti prý zahlédl v okně jakýsi stín či pablesk a též zaslechl náraz špuntu do skla. V pokusech o kontakt nepolevujeme a doufáme, že brzy přijdeme s nějakým špekem.
Event se koná 7.9.2023 na zahrádce restaurace Střelna od 17:30 do 18:30. Minimálně po tuto dobu bude k dispozici logbook, potom už ne.