"Založ tradičku"
— Niximor
Tahle myšlenka má něco do sebe, proto jsem se rozhodl přispět svojí troškou do mlýna.
Nečekejte keš, na kterou budete roky vzpomínat pro své místo uložení, pro nějaký mechanismus nebo velikost. Cílem je při návštěvě Brna mít co ulovit a nemuset složitě luštit. Při odlovu se snažte být nenápadní, keš je na plakátovacím válci co nejdál od silnice, dostupná z chodníku. Zavazovat tkaničky se přece musí, ne? :-)
Jinak je také mým cílem Vám ukázat Janáčkovo náměstí.
Stojí tu mnoho zajímavostí, které si postupně projdeme.
První z nich je Chleborádova vila. Jedná se o jednopatrovou vila se suterénem zaujímajícím půdorys mírně protáhlého obdélníku a obrací se delší severní stranou do Smetanovy ulice. Západní průčelí do Kounicovy ulice a východní do zahrady se v patře otvírají trojosými lodžiemi. Za hlavním vstupem ze Smetanovy ulice následuje průběžná schodišťová hala se štukovou výzdobou na stěnách a stropě. Plastická výzdoba se dochovala i na stropě reprezentačního sálu v patře. V západní lodžii byly odkryty malby v pompejském stylu. Vila zaujímá místo, kde byl až do roku 1883 vstup na městský hřbitov, zrušený po dokončení Ústředního hřbitova. Parcelu získala v roce 1889 Marie Chleborádová pro stavbu svého domu; pro nedostatek peněz zůstalo však pouze u záměru. Od Chleborádové koupil stavební místo majitel obchodu s dřevem Ernst Gürtler, jenž dal během roku 1891 vybudovat dnešní vilu. Hned v příštím roce se ale dostal do konkurzu a byl nucen prodat novostavbu obchodní firmě Eduarda Kordina. Po půldruhém desetiletí zakoupila vilu Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě, a to pro varhanickou školu, jejímž ředitelem byl Leoš Janáček (1854 - 1928). Po dílčích úpravách tady zahájila škola roku 1908 provoz a o dva roky později se její ředitel s rodinou nastěhoval do zahradního domku, který navrhl stavitel Alois Horák (dnes Památník Leoše Janáčka).Styl domu vychází z forem řecké a římské antické architektury, ovšem zprostředkovaných manýristickými vilami Andrey Palladia v okolí Vicenzy a Benátek, jimiž se autor brněnské vily zjevně inspiroval. Předpoklad, že projektantem mohl být Germano Wanderley (1845 - 1904), se zatím nepodařilo doložit plánovou nebo písemnou dokumentací.
Dnes tu najdeme základní uměleckou varhanickou školu Brno a blízko ní i Památník Leoše Janáčka, ve kterém je umístěna Expozice Život a dílo Leoše Janáčka v zahradním domku, kde žil Leoš Janáček v letech 1910 až 1928. Zahrnuje původní Janáčkovu pracovnu s klavírem, v další části domku je moderní expozice, která podává základní textové a obrazové informace o životě skladatele a připomíná jeho nejznámější díla. Je zde i možnost poslechu hudebních ukázek a zhlédnutí videodokumentů.
13. července 1881 se Leoš Janáček oženil se Zdeňkou Schulzovou, dcerou ředitele učitelského ústavu. Mladí manželé bydleli zprvu v Měšťanské (nynější Křížové) ulici na Starém Brně; po narození dcery Olgy 15. srpna 1882 bydleli na Klášterním (nynějším Mendlově) náměstí č. 2. Tam vznikala Janáčkova první opera Šárka i Počátek románu, kantáta Amarus a sbory, inspirované básněmi Petra Bezruče. Zde se narodil i zemřel Janáčkův syn Vladimír (1888-1890), zde dokončoval skladatel svou "Pastorkyni", když umírala v roce 1903 jeho milovaná dcera Olga.
Dále na náměstí je rektorát VUT v Brně, svoje budovy tu má i Filozofická fakulta Masarykovy univerzity a nedaleko stojí i hotel Continental, postavený v 60. letech v bruselském stylu podle Zdeňka Řiháka. Ještě donedávna na rohu světelné křižovatky býval vyhlášený "mlýn" Moulin rouge, ale tomu je konec a na místě lze vidět akorát stavební techniku a údajně tu má vyrůst nová multifunkční budova.