Upozornění: Jelikož se Sloup Nejsvětější Trojice v současnosti rekonstruuje a nebude tak minimálně 2 roky přístupný, budu uznávat odpovědi i z jiných památek v Olomouci (některé můžete najít ve waypointech), na kterých byl Maletínský pískovec použit.
Geologie nás čeká na každém kroku - i na místě, kde byste to pravděpodobně nečekali...
Geologie
Pískovec
Každá hornina na zemském povrchu podléhá erozi, zvětrává a postupně se rozpadá až na jednotlivá malá zrna. Vyvřelé horniny jsou tvořeny ze zrn minerálů, které zvětrávají obtížně a odolávají dalšímu rozpadu na prach a jíl miliony let. Tato zrnka křemene, živců, slíd a dalších těžkých minerálů tvoří písek, který je přemisťován větrem, vodou či gravitací a hromadí se na příhodném místě (např. mořském dně), kde se vlastní vahou nebo vahou nadloží opět spojí v horninu, teď už usazenou a nazývanou pískovec - jednu z nejrozšířenějších hornin na Zemi vůbec.
Zabírá odhadem 1/4 povrchu souše a je tedy jasné, že se bude vyskytovat ve stovkách různých odlišných typů, jejichž vzhled a vlastnosti budou dané podmínkami vzniku:
a) Jak daleko od místa vzniku se písek usadil - tady platí, že čím dál byl písek unášen, tím lépe byl roztříděn a vzniklý pískovec má zrna skoro stejné velikosti. Pokud se usazoval blízko, obsahuje zrna nejrůznější velikosti (pak se označuje jako drobový, slepencový...) a často také obsahuje větší podíl snadněji zvětrávajících zrn - pískovec se pak snadněji rozpadá zpět na písek, je porézní a označovaný jako arkózový.
b) Co obsahovalo prostředí (nejčastěji voda), kde se usadil - v čisté vodě zůstal pískovec porézní a světle šedý (nezbarvený), roztoky jednoduchých sloučenin prvků porézní pískovec obarvily - železo do žlutohněda, železo s manganem do tmavě rezavohněda, složitější sloučeniny železa (např. hematit) až do červenofialova, ve vodě obsahující bahno se z těchto prachových a jílovitých příměsí stal tmel, který vyplnil mezery mezi zrny písku a vznikly pískovce kompaktní, různobarevné... nebo došlo až k chemické změně, kdy se do mezer mezi zrny dlouhodobě dostávaly roztoky minerálů, které tady zkrystalizovaly a slepily tak ,,křemen křemenem".
c) Z jakého materiálu vlastně vznikl – někdy nebyl pískovec při vzniku jen obarven, ale přímo obsahuje i barevné minerály (např. růžový živec nebo zelený glaukonit)
d) Jaké síly při vzniku působily a další specifické podmínky a kombinace mnohých z nich...
Jednotlivé druhy pískovců se proto rozlišují především podle zrnitosti, přítomnosti tmelu, zpevnění vzniklé horniny a její barvy.
Při ukládání písku vznikají často velmi zajímavé útvary:
Tzv. mechanoglyfy (výplně koryt v již naplaveném písku jiným písčitým materiálem, tzv. úderové a proudové stopy, tj. prohlubně po zapadlých kamenech a rýhy vytvořené v písku, když byl kámen odsunován po proudu, čeřiny...)
bioglyfy - stopy po činnosti živých organismů (chodbičky, stopy po lezení...) nebo přímo zkameněliny živočichů a rostlin.
Pískovce v České republice
Písky a pískovce tvoří povrch asi 1/5 našeho území a zároveň i největší geologický útvar ČR, zvaný Česká křídová pánev. Vznikla před 100-60 milióny let v období druhohor (mezozoikum) ukládáním až 600 m vrstev písků na dně pravěkého moře. Na naší mapě je vyznačena zeleně.
Pískovce byly vždy velmi oblíbené jako stavební materiál. Když pojedete z Olomouce směrem do východních Čech, poznáte tuto lokalitu snadno podle toho, že začnou přibývat pískovcové stavby - mosty, tunely, domy, které mají rámování oken, dveří, dlažby, schodiště, ozdobné prvky na fasádách nebo i celé zdi z pískovce. Kdekoli uvidíte sochy, kašny, vstupní portály, mlýnské kameny... vše bude s největší pravděpodobností z pískovce. A bude to tak až do Děčína.
Celá tato oblast již od svého vzniku podléhá erozi, takže i stovky výškových metrů měkkých a porézních částí tohoto povrchu již byly rozrušeny a odneseny vodou, větrem atd. Ty tvrdší odolávají déle, a tak na nějaký čas (geologický) vznikají zajímavá pískovcová města plná věží, obrovských balvanů a někde i bran vystupujících z jinak rovné krajiny a oblých kopců. Mezi nejznámější skalní města patří Broumovsko (Teplice - Adršpach), Český ráj mezi Jičínem a Turnovem, České Švýcarsko a Labské pískovce na Děčínsku, okolí Budislavi u Litomyšle.
Pískovce v okolí Olomouce - Maletín
Maletínský pískovec je také světově proslulý tím, že vznikal u pobřeží někdejšího moře a do písku se tady dostávaly části stromů a rostlin rostoucích tehdy na pobřeží. Pokud se chcete podívat na nejlepší sbírky zkamenělin živočichů a rostlin dávno vyhynulých nebo na Zemi dodnes žijících (mlži, magnólie, eukalypty, borovice...) uchované pro nás v Maletínském pískovci, pak Vám doporučuji navštivít Vlastivědné muzeum v Olomouci.
Z Maletínského pískovce bylo postaveno mnoho staveb. Kromě zdejšího Sloupu Nejsvětější Trojice, zapsaný mezi památkami UNESCO, byl použit na mnoho soch nejen na Moravě, ale i v Rakousku.
Otázky:
1. Proč byl na stavbu Sloupu Nejsvětější Trojice použit právě pískovec?
2. Popište zrnitost a barvu Maletínského pískovce. Jaké příměsi pískovec obsahuje?
3. Můžete ve zdejším pískovci vidět nějaké útvary vzniklé při ukládání písku?
4. Vyfoťte sebe, svou GPS nebo svůj osobní předmět se Sloupem Nejsvětější Trojice nebo jinou památkou, kde je vidět Maletínský pískovec.
Odpovědi mi pošlete přes profil, poté se normálně zalogujte. Pokud bude potřeba, budu Vás kontaktovat. Děkuji za návštěvu! :)
Zdroje:
1. https://olomouc.rozhlas.cz/piskovec-z-maletina-byl-materialem-pro-vetsinu-pamatek-olomoucka-i-sirokeho-8919192
2. https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADskovec