33 Moravských legend - 4 : O rytíři Šemberovi
Milé kačerky a kačeři, zvu Vás na svou druhou, dlouho připravovanou sérii 33 keší, která vznikla na motivy knihy Aleny Ježkové „33 Moravských legend z hradů, zámků a měst“. Hlavním úkolem této série je obohatit Vaši zásobu legend z hradů, zámků a měst.
Celá série je provázená 33 mystery kešemi a její délka je kolem 14 kilometrů. Vy však při luštění jednotlivých keší navštívíte postupně, abecedně, celou jednu část České republiky, přesněji tedy Moravu, a to celé ve virtuální podobě. Mimo to si přečtete 33 zajímavých legend, u kterých máte možnost zkoumat, navštívením dané lokality, jejich pravdivost.
Přeji hodně zábavy a úspěchu při luštění.
O rytíři Šemberovi
Krásný bučovický zámek s rozlehlým nádvořím s arkádami dal ve druhé polovině 16. Století postavit Jan Šembera z Boskovic. Byl to bohatý a vybíravý šlechtic, a tak si přál zámek postavený v tehdy vzácném renezančním stylu. Nešetřil penězi a pozval stavitele až z daleké Itálie, aby mu plány takového zámku nakreslil.
S plány byl pan Šembera spokojený, zbývalo vybrat vhodné místo. Rytíř Šembera dlouho hledal a vybíral, až jednou ukázal na kopec nad Bučovicemi: „Tam bude stát můj zámek!"
A stavitel hned začal shánět zedníky a pomocníky. Protože se jich nedostávalo, povolali na stavbu všechny robotníky ze Šemberova panství. Každý den ráno za svítání je drábové vedli na staveniště, kde potom krumpáčem hloubili základy zdí do kamenité půdy, nosili kameny a písek do strmého kopce, tahali těžké trámy až do večera.
Pár dní takové práce - a už nikdo nevěděl, co je hůř: lopotit se na pánových polích, nebo mu stavět zámek. Tak si po straně leckdo ulevil: „Ať pana Šemberu i s jeho zámkem vezme čert!"
Říká se, že přání plodí myšlenku a ta skutek.
Jednoho dne ráno robotníci přišli na stavbu a všechno bylo pryč: kamení, dřevo i písek. Našli to na jedné hromadě pod kopcem, v bažinách u řeky Litavy. Drábové poručili stavivo dopravit zas zpátky. Ale druhého dne se to celé opakovalo a třetího dne zas.
Přijel sám pan Šembera. Na svém vraníkovi objížděl bažiny, díval se na kopec a hned zas zpátky. Mlčel, jen černé oči mu blýskaly zpod klobouku s pštrosím pérem. A kdo se těšil, že rytíře Šemberu ty čertoviny od stavby odradí, šeredně se mýlil.
„Dobrá," řekl nakonec, „ať zedníci začnou stavět v bažině! U vody se zámek bude taky pěkně vyjímat."
Práce to byla ještě horší než předtím. Do bažin museli zatlouci stovky dřevěných kůlů a teprve na nich založit stavbu. Brzy se kamenné zdi začaly vytahovat do výšky a zdálo se, že tuhle stavbu už nic nepřekazí.
Ale jednoho dne zas byly všechny zdi povalené, věže zřícené a kameny rozházené. Vyplašení drábové dali poslat pro pána.
Co je to za špatnou práci?" křičel pan Šembera a švihal bičíkem
o holínku. Všechny vás dám pozavírat, všechny vás dám spráskat! Ať to do tří dnů zase stojí, jak to bylo!"
Drábové zapráskali kníry, robotníci zatli zuby a dali se do práce znovu. Jenže druhý den bylo zase všechno stržené a povalené.
To už pan Šembera poznal, že to není samo sebou. Že za tím vězí nějaká temná síla, která stavbě nepřeje. Věděl, že v jeho lesích žije moudrý poustevník, za kterým si lidé chodí pro radu. A tak se za ním rozjel.
„Tak a tak," povídá poustevníkovi pan Šembera. „Stavbě se nedaří a já chci vědět, co s tím!"
Poustevník svraštil obočí, rukou prohrábl vousy.
To je těžká věc, pane rytíři. Stavbu tvého zámku chtějí překazit samy mocnosti pekelné. Tady pomůže jen zazdít do základů spravedlivého člověka. Nad dobrou duší čert nemá navrch. Ale ta rada je marná, vždyť kdo by se takového skutku odvážil? Raději na zámek zapomeň a žij v pokoji."
Rytíř hodil poustevníkovi penízek a obrátil koně, že jede pryč. Ale poustevník povídá: „Šetři penězi pro chudé, pane Šembero. Ten peníz si vezmi zpátky. Nač by mi byl?"
Pan Šembera se ušklíbl takové dobrotě a shýbl se pro peníz. Nebereš, neubude.
Ale v tom se mu v hlavě rozjasnilo: tak spravedlivého člověka přece aby pohledal! Nazítří pro něj poslal pacholky, ti poustevníka odvlekli na staveniště a tam ho zazdili do základů.
Snad ze samé hrůzy od toho doc rostly zdi zámku rychleji než předtím. Přešlo pár měsíců a snad let a skvostný zámek tu stál v celé své kráse, obklopen rozlehlými zahradami. Rytíř Šembera se do něj nastěhoval a pořádal jednu hostinu za druhou, aby se pochlubil vznešenému panstvu nádherou svého sídla.
Jeho radost se však rozplynula, když na zámku začalo strašit.
Uprostřed hostiny se houpala podlaha a kácely se židle, nádobí padalo ze stěn a talíře zas hostům do klína. A v noci? Nikdo nemohl oka zamhouřit, jaké vytí a kvílení se ozývalo ze zdí a komínů. Zděšení hosté se narychlo sbalili a odjeli. Na zámek se už nikdo nechtěl vrátit.
Pan Šembera se rozhodl, že to tak nenechá. Ať si v tom strašení má prsty sám čert, on se mu postaví!
„Kde jsi, pekelníku? Pojď sem, vyzývám tě na souboj!" volal z oken zámku, křičel jako šílený po síních a komnatách. Neminula noc, aby služebnictvo nevidělo pána bloudit chodbami a vzývat ďábla.
Jednou, když už všechno spalo a rytíř ještě klel ve své posteli, zahučelo to, zafičelo - a čert byl tu! Stál v komnatě, černý jako noc, chundelatý, s očima žhnoucíma.
„Tak pojď, Šembero. Uvidíme, kdo s koho!"
„Dobrá," povídá pan Šembera. „Vylezu z postele, hodím něco na sebe a jdu. Zápasit budeme ve sklepení, nechci si zničit komnaty"
Ve sklepě se do sebe pevně zaklesli, ďábel a rytíř, a začali se přetlačovat. Chvíli měl navrch ten, chvíli druhý. Po hodině už panu Šemberovi docházely síly. Pot se z něj lil, šaty měl na cáry, boulí a odřenin nepočítaně. Musím tomu udělat konec, nebo tu vypustím duši, pomyslel si, vzchopil se a z posledních sil mrštil čertem o zeď.
Buch! Čert zařičel, zavyl - a zmizel. Zůstal po něm jen smrdutý dým a černá šmouha na zdi, jak se o ni otřel kožichem. Tu šmouhu se pak mockrát pokoušeli vyčistit, smýt i seškrábat, ale nebylo to nic platné, za čas se zase objevila.
Od té chvíle byl v zámku klid a rytíř Šembera v něm dožil svých posledních dnů.
Ale přece ho čert nakonec dostal.
Prý každou noc, když odbije dvanáctá, uhání přes nádvoří a zahrady bučovického zámku ohnivý kůň s jezdcem. Ten jezdec je čert a ten kůň - pan Šembera. Za své zlé skutky musí nosit čerta na hřbetě a při tom ho pálí plameny pekelné.
Jak na keš.
Finální souřadnice zjisti, spočítej podle legendy v listingu, nebo požádej o pomoc strýčka Googla či tetičku Wiki.
1) Sestav puzzle poustevníka a získej souřadnici N.
https://www.jigidi.com/jigsaw-puzzle/5vs5lh38/obrazek-poustevnika/
2) Sestav puzzle Jana Šembery a získej souřadnici E.
https://www.jigidi.com/jigsaw-puzzle/ucy9zwvr/obrazek-jana-sembery/
Finální souřadnice: N
E
Hint pro odlov:
Vím, že se střídá
co měl jsi rád,
geocaching, sport
ten čas, co mi zbývá,
teď chci ti dát.
Že se ti vrátí,
to co sis přál,
zdraví, pohyb
a ty už že nechceš
to vzdát.
Kolikrát se změní směr
našich cest a tajných přání,
kolikrát se budeš ptát,
jak se mám
Kolikrát řekls, „neboj
nám nic už nic nebrání,
tak dej mi ruku a dem dál“
hej
S tebou chci být
ve svým vymyšleným světě,
a láskou žít.
Cítit štěstí, být na tom
správným místě
u značky
s 60cm teleskopickou tyčkou
zakončenou magnetem
a všechno zlý už
nechat být.
Vím, že se střídá
pocit v nás,
že čas ubíhá,
nic nejde tak snáz.
Že se ti vrátí,
co chtěla sem ti dát,
a já už vím to,
kdo mě má rád.
Kolikrát se změní směr
našich cest a tajných přání,
kolikrát se budeš ptát,
jak se mám
Kolikrát řekls, „neboj
nám už nebrání,
tak dej mi ruku a dem dál“
hej
S tebou chci být ve svým
vymyšleným světě,
a láskou žít.
Cítit štěstí, být na tom
správným místě
u značky
s 60cm teleskopickou tyčkou
zakončenou magnetem
a všechno zlý už
nechat být.
Á a a á ha há, Á a a a há
Kolikrát řekls, „neboj
nám už nebrání,
tak dej mi ruku a dem dál“
S tebou chci být ve svým
vymyšleným světě,
a láskou žít.
Cítit štěstí, být na tom
správným místě
u značky
s 60cm teleskopickou tyčkou
zakončenou magnetem
a všechno zlý už
nechat být.
S tebou chci být ve svým
vymyšleným světě,
a láskou žít.
Cítit štěstí, být na tom
správným místě
u značky
s 60cm teleskopickou tyčkou
zakončenou magnetem
a všechno zlý už
nechat být.
S tebou chci být ve svým
vymyšleným světě,
a láskou žít.
Cítit štěstí, být na tom
správným místě
u značky
s 60cm teleskopickou tyčkou
zakončenou magnetem
a všechno zlý už
nechat být.