Tato keš se nachází na cyklostezce která vede kolem řeky Svratky a po této řece je tato keš také pojmenovaná.

Svratka

Řeka Svratka patří k významným moravským řekám. Svým horním tokem vytváří linii staré zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Pramení na Křivém javoru na východním úbočí Žákovy hory ve Žďárských vrších v nadmořské výšce 760 m. Druhý významný pramen vzniká u hájovny Blatky, někdy bývá značen jako Břimovka. Svratka teče od svého pramene nejdříve k severu, pak se však stáčí na východ a posléze na jihojihovýchod až jih. Protéká Českomoravskou vrchovinou, směrem po proudu se postupně zahlubuje a vytváří jedinečnou údolní scenérii, obklopenou strmými vrchy. Taková je krajina na jejím středním toku v okolí Nedvědice a níže u Doubravníku a Borače až k Tišnovu. Celá tato oblast je zahrnuta do přírodního parku Svratecká hornatina. Dále teče Boskovickou brázdou, Bobravskou vrchovinou, městem Brnem, Dyjskosvrateckým úvalem, kde po 174 km vtéká po soutoku s řekou Jihlavou do Střední (Věstonické) nádrže vodního díla Nové Mlýny. Zde ve výšce 170 m.n.m. se spojuje jako levobřežní přítok s řekou Dyjí.

Plocha povodí Svratky činí 7118,7 km⊃2;, průměrný průtok u ústí je 27,24 m⊃3;/s. Nejvýznamnějšími přítoky jsou pravostranná Fryšávka u Jimramova, Bystřice u Víru, Nedvědička u Nedvědice, Loučka u Tišnova, Bílý potok u Veverské Bítýšky a Bobrava pod Modřicemi a levostranná řeka Svitava na jižním okraji Brna a u Židlochovic pak řeka Litava. Pojmenování Svratky pravděpodobně vychází ze staročeského slova „sworti“ – vinout se. V nedávné minulosti byla také nazývána Švarcavou od německého slova schwarz - černý. Voda v řece bývá tmavá a její temnou barvu popisuje Vítězslav Nezval v básni "Na břehu řeky Svratky".

Tok Svratky je na třech místech uměle přehrazen: vodní nádrž Vír I. (říční km 114,9), vodní nádrž Vír II. (říční km 111,6) a vodní nádrž Brno, běžně však zvaná Brněnská přehrada (říční km 56,2).