Informace o keši a této sérii naleznete ve spodní části.
Úvod do klasifikace oblaků
Určitě jste si všimli, že každý oblak vypadá úplně jinak. Některé oblaky připomínají jemnou cukrovou vatu pomalu se vznášející po obloze, jiné jsou zase černé bouřkové mraky. Proč ale každý oblak vypadá jinak, a jak vznikají?
Na této planetě rozpoznáváme 10 druhů oblaků. Nemusíte být meteorolog, abyste dokázali rozlišit jednotlivé druhy mraků.
Mezi 4 nejzákladnější oblaka patří cumulus, stratus, cirrus, a nimbostratus.
Nejčastější na Zemi jsou cumulus a stratocumulus
Stačí si projít tuto sérii, a už víte, na který oblak se díváte, když vyhlédnete z okna.
Vznik oblaků rozlišujeme na 2 druhy: konvektivní a frontální.
Konvektivní oblaka vznikají tím, že slunce ohřívá zemský povrch, a stoupající ohřátý vzduch začíná kondenzovat na drobné vodní kapičky, které pak vypadají jako oblak.
Frontální vznik oblaků je trochu složitější, ale ve zkratce: na naší planetě se vzhledem k nerovnoměrnému ohřívání vytváří rozdílné vzduchové hmoty. Většinou jsou o velikosti několika států, můžou být ale rozdílně velké. Tyto vzduchové hmoty mají rozdílné teploty, tlak, vlhkost a hlavně rychlost pohybu (proto se zřídka promíchávají). Pokud jedna vzduchová hmota začne interagovat s jinou, na místě jejich místa střetu se vytvoří pomyslná fronta. Jakmile začne být teplý vzduch nucen stoupat jinou vzduchovou hmotou, vytváří se oblaka.
Rozlišujeme 4 druhy front: chladná, teplá, okluzní a stacionární.
Teď už si ale pojďme vysvětlit jednotlivé druhy oblaků
Cumulus
Mezi asi nejznámější oblak patří jednoznačně cumulus (česky kupa).
Tento oblak připomíná právě kousky cukrové vaty. Jedná se taky o oblak, který když sledujeme, tak nám vždy připomíná nějaký tvar.
Tento oblak většinou uvidíme při pěkném počasí. V jarních a letních měsících ho můžeme vidět skoro každý den, ale můžeme ho vidět méně častěji i na podzim a zimu.
Cumulus mediocris (kupa střední velikosti, vpředu), cumulus humilis (nízká kupa, vzadu)
Způsob vzniku oblaků cumulus je nejčastěji konvekce, tedy ohřívání zemského povrchu od slunce, a následné stoupání teplého vzduchu.
Nachází se v nízkém patře troposféry (nejnižší vrstva atmosféry dosahující 10km), může dosahovat ale i střední troposféry, takový oblak nazýváme cumulus congestus (plně nahromaděná kupa).
Oblak cumulus neprodukuje srážky, s vyjímkou na již zmíněný congestus, který ale většinou produkuje pouze několikaminutové přeháňky.
Tento oblak je také příčinou "aprílového počasí", náhlým stoupáním teplot v jarních měsících začne docházet ke konvekcím, a oblaka cumulus produkují přeháňky.
Oblaka cumulus se obvykle vyskytují ve výškách 500 - 2000m
Oblak cumulus congestus může dorůst až do oblaku cumulonimbus, který je schopný produkovat silný déšť a bouřky.
Tento oblak si nespleťte se:
stratocumulus, cumulonimbus
Druhy cumulus:
Humilis (nízký)
Mediocris (středně velký)
Congestus (plně nahromaděný)
Cumulus congestus
O této sérii
Tato série Vás provede 10 základními druhy oblaků. Vše jsem se pokusil vysvětlit co nejjednodušeji, aby to pochopil úplně každý.
Všech 10 keší se nachází vedle letiště, takže můžete při vašem příštím letu rozpoznávat oblaka, která z letadla uvidíte.
Kešky nejsou nějak složité na nalezení, jedna se ale nachází na stromě (není nutné speciální vybavení, dá se tam vylézt).
Celá série se dá projít jak pěšky, tak i na kole. Doporučuji však pěší odlov.
Po cestě vás čeká 7 mikro (PET), 1 menší (PET), 1 nano, a 1 krabička.
Všechny kešky jsou dobře přístupné, není třeba za běžných podmínek chodit v náročném terénu.
Tato kratší série by neměla zabrat více jak hodinu a půl.
Po nálezu kešky ji prosím vraťte do původního stavu a pečlivě ji zamaskujte.
Budu rád, když oblak(y) který jste během odlovu viděli vyfotíte a připnete k vašemu logu k příslušnému mraku (kešce)
O této keši
Tato první keška je pravděpodobně složitější než ostatní, ale určitě se nejedná o nic těžkého.
Doporučuji najít tuto jako první a pokračovat postupně, aby vše navazovalo.