Informace o keši a této sérii naleznete ve spodní části.

Úvod do klasifikace oblaků

Určitě jste si všimli, že každý oblak vypadá úplně jinak. Některé oblaky připomínají jemnou cukrovou vatu pomalu se vznášející po obloze, jiné jsou zase černé bouřkové mraky. Proč ale každý oblak vypadá jinak, a jak vznikají?

Na této planetě rozpoznáváme 10 druhů oblaků. Nemusíte být meteorolog, abyste dokázali rozlišit jednotlivé druhy mraků.

Mezi 4 nejzákladnější oblaka patří cumulus, stratus, cirrus, a nimbostratus.

Nejčastější na Zemi jsou cumulus a stratocumulus

Stačí si projít tuto sérii, a už víte, na který oblak se díváte, když vyhlédnete z okna.

Vznik oblaků rozlišujeme na 2 druhy: konvektivní a frontální. 

Konvektivní oblaka vznikají tím, že slunce ohřívá zemský povrch, a stoupající ohřátý vzduch začíná kondenzovat na drobné vodní kapičky, které pak vypadají jako oblak.

Frontální vznik oblaků je trochu složitější, ale ve zkratce: na naší planetě se vzhledem k nerovnoměrnému ohřívání vytváří rozdílné vzduchové hmoty. Většinou jsou o velikosti několika států, můžou být ale rozdílně velké. Tyto vzduchové hmoty mají rozdílné teploty, tlak, vlhkost a hlavně rychlost pohybu (proto se zřídka promíchávají). Pokud jedna vzduchová hmota začne interagovat s jinou, na místě jejich místa střetu se vytvoří pomyslná fronta. Jakmile začne být teplý vzduch nucen stoupat jinou vzduchovou hmotou, vytváří se oblaka.

Rozlišujeme 4 druhy front: chladná, teplá, okluzní a stacionární.

Teď už si ale pojďme vysvětlit jednotlivé druhy oblaků

Stratus  

Věděli jste, že mlha je ve skutečnosti pouze oblak stratus (česky vrstva), který se nachází u zemského povrchu?

Stratus bývá totiž nejnižší oblak.

Ale pozor. Stratus se ne vždy vyskytuje jako mlha. Nejčastěji je to jednoduše vrstva v úrovni stratocumulu (500m), která ale nemá žádné detaily. Zkrátka taková rozmazaná mlha vznášející se ve vzduchu nebo položená na zemi pokrývající celou oblohu.

Stratus, který nedosahuje zemského povrchu mívá obvykle podobné vlastnosti jako stratocumulus, hlavně tedy, že je natolik tlustý, že dokáže na obloze vydržet klidně většinu dne. 

Naopak stratus nebulosus (mlhavá vrstva) může být dokonce i klidně mlha pár desítek metrů tlustá, takže můžeme skrz ní vidět rozmazaně oblohu. Takový stratus ve formě mlhy se většinou udrží pouze ráno, a pak se rozpadne na stratus fractus (zlámaná vrstva)

Naopak od oblaku stratocumulus nemá stratus opravdu žádné detaily ani tvary, je to prostě jenom rozmazaný oblak.

Stratus je tak nízký, že jeho vršek můžeme pozorovat i z mrakodrapů, nebo vysokých kopců a hor (třeba nedaleká Kleť).

Tento oblak se vyskytuje nejčastěji v podzimním období jako mlha, ale i v zimě je velmi častý. V létě ho uvidíme velmi zřídka.

Oblak stratus je vytvořen inverzí po přechodu chladné fronty.

Stratus opacus (neprůsvitná vrstva)

Tento oblak si nespleťte se:

altostratus

Druhy stratus:

Nebulosus (mlha)

Fractus (zlámaný, rozkouskovaný)

Opacus (neprůsvitný), Translucidus (průsvitný, slunce je skrz oblak vidět)

Vršek stratu viditelný z hor

Stratus nebulosus (mlha)

O této sérii

Tato série Vás provede 10 základními druhy oblaků. Vše jsem se pokusil vysvětlit co nejjednodušeji, aby to pochopil úplně každý.

Všech 10 keší se nachází vedle letiště, takže můžete při vašem příštím letu rozpoznávat oblaka, která z letadla uvidíte.

Kešky nejsou nějak složité na nalezení, jedna se ale nachází na stromě (není nutné speciální vybavení, dá se tam vylézt).

Celá série se dá projít jak pěšky, tak i na kole. Doporučuji však pěší odlov.

Po cestě vás čeká 7 mikro (PET), 1 menší (PET), 1 nano, a 1 krabička.

Všechny kešky jsou dobře přístupné, není třeba za běžných podmínek chodit v náročném terénu.

Tato kratší série by neměla zabrat více jak hodinu a půl.

Po nálezu kešky ji prosím vraťte do původního stavu a pečlivě ji zamaskujte.

Budu rád, když oblak(y) který jste během odlovu viděli vyfotíte a připnete k vašemu logu k příslušnému mraku (kešce)