Informace o keši a této sérii naleznete ve spodní části.
Úvod do klasifikace oblaků
Určitě jste si všimli, že každý oblak vypadá úplně jinak. Některé oblaky připomínají jemnou cukrovou vatu pomalu se vznášející po obloze, jiné jsou zase černé bouřkové mraky. Proč ale každý oblak vypadá jinak, a jak vznikají?
Na této planetě rozpoznáváme 10 druhů oblaků. Nemusíte být meteorolog, abyste dokázali rozlišit jednotlivé druhy mraků.
Mezi 4 nejzákladnější oblaka patří cumulus, stratus, cirrus, a nimbostratus.
Nejčastější na Zemi jsou cumulus a stratocumulus
Stačí si projít tuto sérii, a už víte, na který oblak se díváte, když vyhlédnete z okna.
Vznik oblaků rozlišujeme na 2 druhy: konvektivní a frontální.
Konvektivní oblaka vznikají tím, že slunce ohřívá zemský povrch, a stoupající ohřátý vzduch začíná kondenzovat na drobné vodní kapičky, které pak vypadají jako oblak.
Frontální vznik oblaků je trochu složitější, ale ve zkratce: na naší planetě se vzhledem k nerovnoměrnému ohřívání vytváří rozdílné vzduchové hmoty. Většinou jsou o velikosti několika států, můžou být ale rozdílně velké. Tyto vzduchové hmoty mají rozdílné teploty, tlak, vlhkost a hlavně rychlost pohybu (proto se zřídka promíchávají). Pokud jedna vzduchová hmota začne interagovat s jinou, na místě jejich místa střetu se vytvoří pomyslná fronta. Jakmile začne být teplý vzduch nucen stoupat jinou vzduchovou hmotou, vytváří se oblaka.
Rozlišujeme 4 druhy front: chladná, teplá, okluzní a stacionární.
Teď už si ale pojďme vysvětlit jednotlivé druhy oblaků
Altostratus
Název "alto" může být matoucí, protože altostratus (česky "vysokovrstva") není ve skutečnosti nejvyšší typ vrstevnaté oblačnosti.
Nachází se teprve ve středním patře troposféry.
Na první pohled se může zdát, že není ničím zajímavý, ale hraje poměrně velkou roli v atmosféře.
Houstnutím altostratu vzniká totiž oblak nimbostratus, který je velmi důležitý pro koloběh vody na Zemi.
Altostratus vzniká dvěma způsoby: shluknutím oblaku altocumulus, a nebo zhoustnutím oblaku cirrostratus (nejčastější způsob). Altostratus se může zřídka vytvořit samovolně.
Tento oblak není běžně spojován se srážkami, avšak občas srážky může produkovat. K tomu dochází nějčastěji těsně před dosáhnutím fáze nimbostratu.
Velmi vzácně se můžeme na podzim setkat se zajímavým altostratus translucidus praecipitario (srážkovitá průsvitná vysokovrstva), kdy je altostratus natolik tenký, že je zkrz něj slunce vidět rozmazaně, avšak oblak produkuje srážky jako nimbostratus.
Altostratus netvoří halové jevy, avšak altostratus translucidus občas tvoří korónu (jakousi duhu okolo slunce).
Nachází se ve výšce 2000 - 6000m
Altostratus translucidus (průsvitná vysokovrstva)
Tento oblak si nespleťte se:
cirrostratus, nimbostratus, stratocumulus
Druhy altostratus:
Undulatus (vlnitý)
Radiatus (paprskovitý)
Opacus (neprůsvitný), Translucidus (průsvitný)
Altostratus undulatus připomínající stratocumulus
O této sérii
Tato série Vás provede 10 základními druhy oblaků. Vše jsem se pokusil vysvětlit co nejjednodušeji, aby to pochopil úplně každý.
Všech 10 keší se nachází vedle letiště, takže můžete při vašem příštím letu rozpoznávat oblaka, která z letadla uvidíte.
Kešky nejsou nějak složité na nalezení, jedna se ale nachází na stromě (není nutné speciální vybavení, dá se tam vylézt).
Celá série se dá projít jak pěšky, tak i na kole. Doporučuji však pěší odlov.
Po cestě vás čeká 7 mikro (PET), 1 menší (PET), 1 nano, a 1 krabička.
Všechny kešky jsou dobře přístupné, není třeba za běžných podmínek chodit v náročném terénu.
Tato kratší série by neměla zabrat více jak hodinu a půl.
Po nálezu kešky ji prosím vraťte do původního stavu a pečlivě ji zamaskujte.
Budu rád, když oblak(y) který jste během odlovu viděli vyfotíte a připnete k vašemu logu k příslušnému mraku (kešce)