Informace o keši a této sérii naleznete ve spodní části.

Úvod do klasifikace oblaků

Určitě jste si všimli, že každý oblak vypadá úplně jinak. Některé oblaky připomínají jemnou cukrovou vatu pomalu se vznášející po obloze, jiné jsou zase černé bouřkové mraky. Proč ale každý oblak vypadá jinak, a jak vznikají?

Na této planetě rozpoznáváme 10 druhů oblaků. Nemusíte být meteorolog, abyste dokázali rozlišit jednotlivé druhy mraků.

Mezi 4 nejzákladnější oblaka patří cumulus, stratus, cirrus, a nimbostratus.

Nejčastější na Zemi jsou cumulus a stratocumulus

Stačí si projít tuto sérii, a už víte, na který oblak se díváte, když vyhlédnete z okna.

Vznik oblaků rozlišujeme na 2 druhy: konvektivní a frontální. 

Konvektivní oblaka vznikají tím, že slunce ohřívá zemský povrch, a stoupající ohřátý vzduch začíná kondenzovat na drobné vodní kapičky, které pak vypadají jako oblak.

Frontální vznik oblaků je trochu složitější, ale ve zkratce: na naší planetě se vzhledem k nerovnoměrnému ohřívání vytváří rozdílné vzduchové hmoty. Většinou jsou o velikosti několika států, můžou být ale rozdílně velké. Tyto vzduchové hmoty mají rozdílné teploty, tlak, vlhkost a hlavně rychlost pohybu (proto se zřídka promíchávají). Pokud jedna vzduchová hmota začne interagovat s jinou, na místě jejich místa střetu se vytvoří pomyslná fronta. Jakmile začne být teplý vzduch nucen stoupat jinou vzduchovou hmotou, vytváří se oblaka.

Rozlišujeme 4 druhy front: chladná, teplá, okluzní a stacionární.

Teď už si ale pojďme vysvětlit jednotlivé druhy oblaků

Cirrocumulus

Cirrocumulus (česky řasokupa) je oblak vysokého patra troposféry.

Někdy může vypadat jako oblak altocumulus, jindy spíše jako cirrus.

Oblak připomíná opravdu malé kupovité kousky, vždy ve vrstvě.

Cirrocumulus se nikdy nevyskytuje jednotlivě.

Skrz cirrocumulus vždy prosvítá slunce a nikdy netvoří halové jevy.

Na cirrocumulu můžeme pozorovat irizaci, která vypadá jako "duhové oblaky".

Cirrocumulus většinou nepokrývá celou oblohu. Vyskytuje se ve skupinách podobně jako třeba cirrus

Oblaky cirrocumulus naznačují velmi větrné, ale přitom pěkné počasí.

Tento oblak je poměrně neobvyklý a můžeme ho pozorovat pouze několikrát do měsíce.

Cirrocumulus je nejčastější v podzimním období.

Tato oblaka většinou na obloze vydrží poměrně krátkou dobu vzhledem k větrným podmínkám.

Cirrocumulus neprodukuje srážky ani virgu.

Nejtypičtější je cirrocumulus stratiformis undulatus (vlnitá vrstevnatá řasokupa)

Cirrocumulus stratiformis undulatus

Tento oblak si nespleťte se:

Cirrocumulus je jednoznačný

Druhy cirrocumulus:

Castellanus (věžovitý)

Floccus (klubkovitý)

Lenticularis (čočkovitý)

Stratiformis (Vrstevnatý)

Undulatus (vlnitý)

Poměrně vzácná irizace na oblaku cirrocumulus

O této sérii

Tato série Vás provede 10 základními druhy oblaků. Vše jsem se pokusil vysvětlit co nejjednodušeji, aby to pochopil úplně každý.

Všech 10 keší se nachází vedle letiště, takže můžete při vašem příštím letu rozpoznávat oblaka, která z letadla uvidíte.

Kešky nejsou nějak složité na nalezení, jedna se ale nachází na stromě (není nutné speciální vybavení, dá se tam vylézt).

Celá série se dá projít jak pěšky, tak i na kole. Doporučuji však pěší odlov.

Po cestě vás čeká 7 mikro (PET), 1 menší (PET), 1 nano, a 1 krabička.

Všechny kešky jsou dobře přístupné, není třeba za běžných podmínek chodit v náročném terénu.

Tato kratší série by neměla zabrat více jak hodinu a půl.

Po nálezu kešky ji prosím vraťte do původního stavu a pečlivě ji zamaskujte.

Budu rád, když oblak(y) který jste během odlovu viděli vyfotíte a připnete k vašemu logu k příslušnému mraku (kešce)