Tato keš je věnována skrytému památníku rodiny Kretschmanů nedaleko Červeného Kříže.
S tímto památníkem je spojena jedna zvláštnost. Na infocentru města Jihlavy si můžete prolistovat knihu s názvem Drobné nemovité památky a jiné architektonické zajímavosti města Jihlavy. V něm si turista může přečíst zajímavosti prakticky o všech památnících, pamětních deskách, náhrobcích apod. z Jihlavy a jejího blízkého okolí. Mimo jiné se v ní nachází i zmínka o nedaleké Kapli Panny Marie, která byla postavena v letech 2009-2010. Ovšem jakákoliv zmínka o tomto památníku, který byl postaven o celých 12 let dříve, v knize chybí.
S rodinou Kretschmanů, která je na památníku zmíněna, se také pojí místní "legenda". Podle obyvatel Antonínova Dolu a Červeného Kříže se tam, kde dnes leží zmíněné obce, měl v minulosti nacházet i velký statek a zájezdní hostinec. Oba tyto objekty měla vlastnit právě rodina Kretschmanů. Statek prý navíc měl disponovat i velkou stájí, kde docházelo k výměnám koní u povozů. Povozy dostaly k dispozici odpočaté a občerstvené koně, vyčerpaným koním byl poskytnut přístřešek a byly připravovány na jejich další využití. Ovšem, i když je toto místo líčeno jako poměrně významné, na internetu jsem nenašel vůbec žádné zmínky o něm.
Nabízí se vysvětlení, že se jedná o pouhou místní povídačku. Je zde však několik věcí, které toto vysvětlení vyvrací. Předně, existence takového místa by dávala smysl. Poblíž Červeného Kříže se i dnes nachází značné množství lesů a polí, takže statek by měl z čeho hospodařit. Navíc by se nacházel poblíž významné cesty Praha - Jihlava - Vídeň, takže o zákazníky by také neměl nouzi. A co je nejdůležitější, v jedné ze starých map je jakýsi statek naznačen. Konkrétně se jedná o Originální mapy stabilního katastru z roku 1838 (reambulace 1874). Zajímavé však je, že v Císařských povinných otiscích stabilního katastru, které mají pocházet ze stejného roku, tento náznak chybí.
V tuto chvíli je statek a hostinec stále pouhou místní povídačkou, která je symbolizována právě památníkem rodiny Kretschmanů. Tato keš je jakýmsi symbolickým začátkem mého pátrání po tom, jak to tedy doopravdy bylo.