Každý večer Luna svítí,
po věky a celý čas.
Životem nás doprovází,
když měsíc večer vyjde zas.
Autor: Laďa - Básnička: Luna | Básničky o lásce | báseň, poezie, verše (verse.cz)
Tak, od LUNY zpět k MĚSÍCI, přesněji konec romantiky a zpět k vědě.
Měsíc byl, je, a zřejmě dlouho bude nejen inspirací pro básníky, fantasty (Jules Verne) a filmaře (George Méliès), ale i nekonečným lákadlem pro vědce, dobrodruhy, průkopníky.
V naší Sluneční soustavě bylo dosud objeveno 182 měsíců, ale předpokládá se, že jich je mnohem víc. Náš je vzhledem ke své mateřské planetě vůbec největší a v celé Sluneční soustavě pátý největší. Přesto jeho objem činí jen 2 % objemu zemského. Vzdálený je od Zěmě pouhých 384 403 km. Na jeho povrch vstoupil jako první člověk Neil A. Armstrong 20. července 1969. Jeho památnou a výstižnou větu "Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo." známe jistě všichni. Zbytek posádky Apolla 11 tvořili, Michael Collins a Edwin „Buzze“ Aldrin. Poslední člověk chodil po Měsíci 14. prosince 1972, tedy více jak před padesáti lety. Celkem Měsíc navštívilo 12 pozemšťanů. Let Apolla 13 byl nejúspěšnější neúspěch v dějinách kosmonautiky, kde se let na Měsíc změnil v boj o život, když po promíchávání kyslíku došlo k explozi jedné nádrže, a ta poškodila i tu druhou.
"Dnes" opět začal boj o Měsíc, kdy se počítá jednak s jeho využitím coby přestupní stanice při cestě na Mars, ale také o další prvenství v nálezech na jeho povrchu. Očekává se dokonce objevení vody kolem jižního pólu. Doposud se stopy po této životodárné tekutině nenašly, přesto, že má měsíc svá "moře". Jak je to možné? Měsíční moře či latinsky mare jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce, které se nacházejí převážně na přivrácené straně Měsíce. Jedná se o mladší hladké planiny, které vznikly nejspíše vlivem impaktů obřích těles na povrch Měsíce a proražením jeho kůry. Tato tmavá moře jsou pozorovatelná pouhým okem již od pradávna. Lidé si původně mysleli, že se jedná podobně jako na Zemi o oblasti, kde se vyskytuje kapalná voda, a proto byly v 17. a 18. století pojmenovány jako moře. Jména moří má na svědomí italský astronom Giovanni Riccioli. Odvodil je podle tehdy předpokládaných vlivů Měsíce na počasí a duševní stavy lidí. Nesou názvy jako Moře Nepokojů, Moře Mrazu (Chladu), Moře Nekaru; Moře Par, Moře Jasu, Moře Mraků... Z toho je vidět, jak vážně brali dříve hvězdáři působení Měsíce na naši planetu. Než se však pustíte do luštění, ještě pár zajímavostí:
- Rychlost rotace Měsíce kolem své osy je rovna oběhu Měsíce kolem Země. Proto vidíme stále stejnou polokouli, tzv. přivrácenou stranu.
- Na přivrácené polokouli je více jak 300 000 kráterů s průměrem nad jeden kilometr. Na odvrácené se uvádí více jak milión.
- Pevniny odráži až 18 % slunečního světla, zatímco Moře jen 6 %
- Pevniny pokrývají asi 2/3 přivrácené a 9/10 odvrácené polokoule. Moře se tak vyskytují prakticky pouze na přivrácené straně Měsíce.
- Na Měsíci jsou i pohoří (např. měsíční Apeniny, Karpaty a Alpy) s úctyhodnou výškou až 8 km.
- Gravitace na Měsíci je ve srovnání se Zemí šestinová.
- Náš měsíc je jediný nepojmenovaný, proto se mu nakonec začalo říkat Měsíc.
- Podle bájí a legend měsíční temné skvrnky jsou šrámy z různých bojů se Sluncem, se zvířaty nebo s jinými bytostmi.
- Od roku 1967 platí Vesmírná smlouva. Čánek 2: Kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles si jednotlivé státy nemohou přivlastnit prohlášením suverenity, užíváním, okupací nebo jakýmkoli jiným způsobem.
Finální souřadnice: N 50° 06.??? E 014° 34.???
Výchozí souřadnice sice ukazují na parkoviště, ale protože je na sídlišti, nespoléhejte na snadnou možnost parkování, spíše naopak. V této části Černého Mostu začíná znovu vznikat díky politice MHMP ghetto nepřízposobivých a různých existencí. Vedle finálky se také nachází dětské hřiště.
Vozíčkář se až k finálce dostane, ale bude potřebovat k vyzvednutí prodloženou ruku, nebo doprovod!
Proto DÁVEJTE MAXIMÁLNÍ POZOR PŘI ODLOVU!!!
!!! Nepřemísťujte kešku, VRACEJTE ji na své místo...!!!
Model Měsíce, ani jeho odstraněné torzo nebyly nikdy cache!
Foceno na hvězdárně, dnes Bohuslava Tecla, v Moravské Třebové zrcadlovkou Zenit 80, namísto objektivu teleskop s pohonem (dobu expozice si již nepamatuji), v roce 1970, v mých fotoastronomických začátcích (astronomii jsem se tou dobou věnoval už 6 let).
(Ciferace: N=9, E=8)