Wrahowitz - Vrahovice
Vrahovice (v čucháckém nářečí Brahovice, německy Wrahowitz, latinsky Vrahovicium) jsou místní část Prostějova v severovýchodní části města. Žije zde přibližně 3 400 obyvatel. Ve Vrahovicích se slévají říčky Romže a Hloučela, které tvoří říčku Valová. Nejvyšším bodem Vrbatecký kopec (též zvaný Vrbák), který má výšku 263,1 m n. m.
Ve Vrahovicích se nachází kostel sv. Bartoloměje, základní škola, několik hostinců, železniční zastávka a arboretum.
Vrahovice jsou vesnicí podélného typu, ležící ve východní části města Prostějov. Místní část se rozkládá na obou březích říčky Romže. Na západě jsou ohraničeny říčkou Hloučela, která se spolu s Romží ve Vrahovicích stýká ve Valovou. Na řece Hloučele se nachází Pivovarský rybník. Vrahovice se nacházejí v nadmořské výšce 220 m n. m., nejvyšší bod Vrbatecký kopec (též zvaný Vrbák) má výšku 263,1 m n. m. Ze severu jsou Vrahovice lemovány železniční tratí z Prostějova do Olomouce.
Katastr sousedí s katastrálními územími Prostějov na západě, Držovice na Moravě na severozápadě, Dubany na Hané na severovýchodě, Vrbátky na severovýchodě, Štětovice na východě a Čechůvky na jihovýchodě.
Jméno vesnice bylo původně pojmenováním jejích obyvatel: Vrahovici. Možný původ tohoto obyvatelského pojmenování je dvojí: Pravděpodobnější je, že bylo odvozeno od osobního jména Vrah totožného s obecným vrah, jehož starší význam byl především "nepřítel". V takovém případě by pojmenování obyvatel znamenalo "Vrahovi lidé". Vyloučit se nedá ani odvození od starobylého zeměpisného pojmu vrah - "vyvýšenina" dochovaného v místních jménech Vráž, Vražné apod. Význam obyvatelského jména by pak byl "lidé sídlící na vrahu".
První písemná zmínka pochází z roku 1337.První kostel je zmiňován v roce 1360. Tento kostel v roce 1586 při požáru obce vyhořel. Hned poté byl postaven nový, který byl používán až do roku 1831, kdy byl zbourán a nahrazen novým. Ten dal na vlastní náklad postavit v letech 1831–1836 Jan Josef hrabě Seilern, majitel kralického panství, ke kterému patřily i Vrahovice.
V těsné blízkosti Vrahovic stávala obec Trpenovice (dnešní Trpinky), která byla po roce 1466 připojena k Vrahovicím a dnes tvoří její nedílnou součást. Poblíž Vrahovic stávala i vesnice Rakousky, která je poprvé zmiňována v roce 1356 a zanikla na konci 15. století.
V minulosti patřily Vrahovice několika panským rodům. Posledními majiteli se stali Seilernové, když Jan Bedřich svobodný pán ze Seilernu koupil Vrahovice spolu s Kralicemi na Hané a několika vískami (Kralické panství) v roce 1725 za 117 000 zlatých.
Po zrušení panského zřízení se stal prvním starostou Jan Frébort. Největší rozvoj zažila obec Vrahovice v dobách první republiky a v prvních letech po druhé světové válce, kdy byl starostou Josef Stříž. Tehdy byly postavena silnice do Prostějova a do Vrbátek, postaveny mosty přes Hloučelu a Romži, vysazen obecní sad a vystavěna radnice.
Za druhé světové války odešli tři občané Vrahovic bojovat v RAF: Alois Dvořák, Adolf Podivínský a František Vrbka. Nacisté postavili na Vrbateckém kopci nad Vrahovicemi pozorovatelnu, kterou používali k hlídání železniční trati Prostějov–Olomouc. Po válce byl ve Vrahovicích Okresním národním výborem v Prostějově zřízen internační tábor pro Němce, kteří měli být odsunuti z okresu Prostějov.
Dříve samostatná obec byla v roce 1950 připojena k Prostějovu a v roce 1954 se odtrhla. Roku 1960 se spojila se sousedními Čechůvkami, k Prostějovu byla definitivně připojena roku 1973. V průběhu 90. let 20. století se objevovaly hlasy pro odtržení od Prostějova, k tomu ale nedošlo.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org