33 Moravských legend - 6 : O ohnivé panně
Milé kačerky a kačeři, zvu Vás na svou druhou, dlouho připravovanou sérii 33 keší, která vznikla na motivy knihy Aleny Ježkové „33 Moravských legend z hradů, zámků a měst“. Hlavním úkolem této série je obohatit Vaši zásobu legend z hradů, zámků a měst.
Celá série je provázená 33 mystery kešemi a její délka je kolem 14 kilometrů. Vy však při luštění jednotlivých keší navštívíte postupně, abecedně, celou jednu část České republiky, přesněji tedy Moravu, a to celé ve virtuální podobě. Mimo to si přečtete 33 zajímavých legend, u kterých máte možnost zkoumat, navštívením dané lokality, jejich pravdivost.
Přeji hodně zábavy a úspěchu při luštění.
O ohnivé panně
Město Bystřice s pěkným zámkem leží na úpatí Hostýnských vrchů a přímo nad ním se tyčí Svatý Hostýn, nejslavnější poutní místo Moravy.
V dobách, kdy v Bystřici bylo víc chaloupek než kamenných domů, žil tu jeden chalupník. Žena mu zemřela a zůstala po ní dceruška, pěkná jako obrázek.
Otec se v ní jen zhlížel a tvrdě pracoval, aby Rozárce nic nechybělo. Odmalička ji zahrnoval vším, co chtěla, jedla jen ta nejlepší jídla a oblékala se jako děvče ze zámku. A nemusela nic dělat.
„Kdepak moje Rozárka, tu k práci nepustím. Vždyť by se její krása zkazila!" říkával pyšný otec. Zato jemu se těžkou prací brzy záda hrbila k zemi. A že si odpíral i jídlo, aby zbylo na lahůdky pro dcerku, hubený byl jako chrt.
Za pár let z děvčete vyrostla dívka tak pohledná, že hezčí nebylo v celém kraji. Ale krása na pohled jen málokdy skrývá krásu uvnitř. Rozárka byla pyšná a neuměla myslet na nic jiného než na sebe.
Když starý otec časně ráno odešel do práce, Rozárka ještě tvrdě spala. Vstávala před polednem, snědla připravenou snídani a hned sedla před zrcadlo.
„Ach, jak jsem krásná...!" šeptala si.
Usmívala se na svůj obraz, hladila si tváře a do vlasů vplétala barevné pentle. Dlouho se oblékala, z plné skříně šatů vybírala hned to. hned ono.
Pak vzala klíček, který nosila na stužce kolem krku, a odemkla svou skříňku se šperky, Probírala korálky, náramky a náušnice, které v ní měla. Něco si vzala, něco nechala a skříňku zas vrátila na tajné místo. Ty laciné ozdoby měla za nejcennější poklad a klíček od skříňky opatrovala jako oko v hlavě.
Když konečně vyšla ven, slunce stálo vysoko na obloze. Sedla si do stínu pod jabloň, opatrně, aby nepomačkala krajky na sukni, a odpočívala.
Jednou do Bystřice zabloudila stará žebračka. Chodila od stavení ke stavení, až přišla k Rozárce.
„Buď zdráva, děvče," povídá stařena.
Ale Rozárka neodpověděla, ani se po hlase neohlédla.
Žebračka přišla blíž: „Podaruj mne kouskem chleba, však jsem od včerejška neměla v ústech."
Rozárka vzhlédla.
Stojí tu ošklivá babice ve starých hadrech, tvář plnou bradavic a boláků, natahuje k ní vrásčitou dlaň.
„Jedeš pryč! Vždyť jsi škaredá jako čarodějnice, ještě mi mou krásu uhraneš!"
Babka smutně pokývala hlavou a odbelhala se.
Druhý den před polednem zase Rozárka vyšla na zahrádku. Šaty samá pentle a krajka, klíček na krku, sedla pod jabloň.
„Bud zdráva, děvče," uslyšela a otočila se po hlase.
Stojí tam krásná paní v rudé sukni, rovná jako jedle a dlouhé vlasy černé jako vraní peří. Měří si Rozárku blýskavýma očima a divně se usmívá.
„Jak jsi krásná," vydechla Rozárka. „Jaké máš šaty a šperky..." Hrdlo se dívce až stáhlo nad výbavou, jakou ještě neviděla. Červenou sukni zdobily ornamenty vyšité stříbrnou nití, živůtek samé zlato, na rukou té paní cinkaly náramky a kolem krku měla skvostný náhrdelník.
„Odkud máš ty šperky?" ptala se Rozárka cizí paní. „Když řeknu, tatíček mi jistě takové koupí!"
„Můžeš je mít hned," řekla žena. Rozepjala sponu těžkého náhrdelníku a podávala ho Rozárce: „Zkus, jak ti bude slušet!"
Rozárka dychtivě sáhla po náhrdelníku. „Jak ty kameny ve slunci pěkně září...!"
Sotva však zapnula sponu, z čistého nebe udeřil blesk, ozvala se hromová rána a dívka i cizí paní byly ty tam.
Když se otec večer vrátil domů, celý nešťastný se sháněl po Rozárce, ale nikdo ji neviděl, nikdo o ní neslyšel.
Od těch dob prý za nocí bloudí hostýnskými lesy přízrak ohnivé panny. Místo vlasů se jí kroutí kolem tváře žhnoucí plameny a v ústech drží kliček.
Vysvobodí ji jenom ten, kdo se jí klíček odváží sebrat - ale takový se ještě nenašel.
Jak na keš.
Finální souřadnice zjisti, spočítej podle legendy v listingu, nebo požádej o pomoc strýčka Googla či tetičku Wiki.
1) V tabulce „N“ najdi větu bez diakritiky, která se nachází v legendě. Tu následně převeď do
číselného tvaru ABCD =
2) V tabulce „E“ najdi větu bez diakritiky, která se nachází v legendě. Tu následně převeď do
číselného tvaru EFGH =
Tabulka „N“
|
10
|
5
|
4
|
5
|
13
|
5
|
26
|
1
|
19
|
5
|
4
|
15
|
12
|
21
|
1
|
14
|
1
|
16
|
12
|
14
|
15
|
14
|
15
|
8
|
|
15
|
21
|
26
|
2
|
18
|
26
|
4
|
9
|
13
|
5
|
18
|
15
|
20
|
1
|
3
|
9
|
2
|
15
|
26
|
5
|
22
|
25
|
4
|
1
|
|
18
|
9
|
19
|
5
|
26
|
1
|
19
|
20
|
1
|
22
|
9
|
20
|
18
|
15
|
26
|
21
|
13
|
9
|
13
|
13
|
1
|
13
|
3
|
9
|
|
20
|
1
|
12
|
5
|
26
|
1
|
2
|
18
|
26
|
4
|
9
|
20
|
9
|
1
|
21
|
20
|
15
|
21
|
2
|
18
|
5
|
8
|
21
|
12
|
|
5
|
3
|
11
|
4
|
15
|
16
|
18
|
5
|
16
|
21
|
19
|
20
|
9
|
21
|
4
|
5
|
12
|
5
|
10
|
9
|
20
|
25
|
20
|
15
|
|
12
|
5
|
16
|
19
|
9
|
1
|
2
|
25
|
14
|
1
|
19
|
26
|
9
|
22
|
15
|
20
|
14
|
5
|
22
|
26
|
1
|
12
|
15
|
19
|
|
20
|
18
|
25
|
16
|
1
|
4
|
1
|
26
|
22
|
18
|
1
|
26
|
9
|
13
|
5
|
20
|
5
|
14
|
14
|
1
|
19
|
2
|
15
|
11
|
|
14
|
1
|
18
|
1
|
26
|
5
|
13
|
1
|
26
|
4
|
15
|
21
|
3
|
8
|
1
|
10
|
1
|
11
|
15
|
16
|
1
|
4
|
1
|
13
|
Tabulka „E“
|
4
|
15
|
2
|
9
|
18
|
11
|
1
|
16
|
12
|
21
|
19
|
2
|
15
|
8
|
1
|
20
|
25
|
16
|
25
|
20
|
5
|
12
|
4
|
|
1
|
18
|
11
|
21
|
5
|
13
|
1
|
14
|
14
|
1
|
19
|
5
|
12
|
16
|
1
|
16
|
9
|
18
|
14
|
21
|
1
|
12
|
5
|
|
8
|
18
|
21
|
4
|
15
|
19
|
21
|
4
|
16
|
18
|
9
|
13
|
15
|
14
|
5
|
14
|
1
|
12
|
5
|
26
|
10
|
5
|
14
|
|
15
|
13
|
21
|
4
|
15
|
13
|
21
|
14
|
1
|
19
|
5
|
12
|
5
|
13
|
1
|
14
|
13
|
15
|
18
|
5
|
21
|
26
|
12
|
|
21
|
14
|
1
|
12
|
1
|
14
|
5
|
19
|
22
|
9
|
3
|
5
|
15
|
11
|
25
|
16
|
18
|
9
|
13
|
15
|
15
|
4
|
16
|
|
18
|
1
|
26
|
1
|
11
|
21
|
1
|
13
|
9
|
19
|
20
|
18
|
21
|
16
|
1
|
11
|
26
|
1
|
16
|
12
|
1
|
20
|
9
|
|
12
|
22
|
5
|
12
|
9
|
11
|
25
|
16
|
15
|
18
|
19
|
5
|
1
|
22
|
25
|
12
|
5
|
20
|
26
|
1
|
3
|
1
|
12
|
|
1
|
14
|
9
|
11
|
18
|
1
|
2
|
9
|
3
|
5
|
26
|
12
|
1
|
20
|
1
|
19
|
5
|
14
|
5
|
8
|
12
|
1
|
16
|
|
18
|
21
|
26
|
9
|
14
|
1
|
14
|
1
|
19
|
4
|
5
|
14
|
16
|
5
|
11
|
14
|
5
|
18
|
21
|
19
|
9
|
12
|
1
|
Finální souřadnice: N50°05,( ABCD - 1399 )
E014°38,( EFGH - 2305 )
N50°05,
E014°38,
Hint pro luštění:
Dávej, ber dávej klíč „N4“ co máš, co můžeš,
dávej, ber klíč „E3;4“, třeba se svlíkni z kůže,
dávej klíč „N4“, ber klíč „E3;4“, nedělej fóry,
no tak dávej klíč „N4“, tak dávej klíč „N4“!
Hint pro odlov:
Mám v kapse jedny souřadnice,
jsem tak nejbohatší z kačerů v Praze,
mám víc než Reweiver
a stíny pražských lesů vedle mně.
Láska ke geocachingu je úděl náš,
pánbůh nás opatruj,
bonsoir, mademoiselle Paris,
bonsoir, mademoiselle Paris.
Znám každou ceduli a petku kolem Běchovic,
tam jsem včera šel s Marie-Claire,
vím, jak zní z úst krásných žen
slůvka car je t' aime oh mon chére
Láska ke geocachingu je úděl náš,
pánbůh nás opatruj,
bonsoir, mademoiselle Paris,
bonsoir, mademoiselle Paris.
Láska ke geocachingu je úděl náš,
pánbůh nás opatruj,
bonsoir, mademoiselle Paris,
bonsoir, mademoiselle Paris.