Vítejte na další z mých Earth keší, dnes Vás zavedu na malebné místo u Obce Lanšperk se stejnojmenným hradem tyčícím se téměř 100 m nad údolím Tiché Orlice je nejenom významným výletním místem s nádhernou vyhlídkou do okolí, ale jeho více než sedmsetletá historie je spojena i s celou řadou bájí a pověstí. Jedna z nich, O čertově mostě, je vázaná ke geologii území, k téže geologii, která podmínila vznik skalního ostrohu, na kterém hrad stojí.
Kolem Lanšperka se od dávných dob nacházejí obrovské pískovcové balvany. Lidé vědí, že jsou to čertovy kameny. Kdysi totiž pán Lanšperka upsal svou duši Luciferovi za to, že mu postaví most až na hrad Žampach, aby se při svých návštěvách nemusel trmácet úzkou stezkou přes kopce a údolí. Podmínkou však bylo, že té noci, co bude pekelská cháska most stavět, nesmí zakokrhat žádný kohout. Pán Lanšperka dal všechny kohouty v okolí pobít. Pouze jedné chudé stařeně se podařilo svého kohouta ukrýt. Když už byl k ránu most téměř dokončen, kohout chudé stařeny najednou zakokrhal, nedostavěný most se zřítil do údolí a kameny z něj uvázly na svazích okolo Lanšperka.
To říká pověst a jak je tomu z hlediska našeho zájmu - tedy geologie ? Pískovcové balvany o objemu až několika kubických metrů skutečně pokrývají svahy kolem obce. Jsou to erozí rozrušené pískovce perucko-korycanského souvrství, které představují bazální část druhohorních křídových horninových vrstev. Ty se na Ústecku usadily před více než 100 miliony lety jako nejstarší sedimenty tehdejšího křídového moře a na nich se potom po další miliony let usazovaly mladší sedimenty charakteru prachovců, písčitých slínovců a slínovců, kterým se lidově říká opuky. Vystupují v dlouhých skalních defilé.
Pískovce na Lanšperku jsou narušeny erozí tak, že se rozpadají do mohutných, vzájemně oddělených bloků. Hlavní příčinou jejich vzniku je to, že původně vodorovně uložené vrstvy křídových pískovců se vlivem geologických pohybů v období třetihor zvrásnily a v oblasti Lanšperka byli vyklenuty do mohutné vrásy, která je označována jako tzv. litická antiklinála. V následujícím období docházelo k postupnému obrušování zvrásněného terénu, které přetrvává do současnosti.