33 Moravských legend - 18 : O vzniku města Opavy
Milé kačerky a kačeři, zvu Vás na svou druhou, dlouho připravovanou sérii 33 keší, která vznikla na motivy knihy Aleny Ježkové „33 Moravských legend z hradů, zámků a měst“. Hlavním úkolem této série je obohatit Vaši zásobu legend z hradů, zámků a měst.
Celá série je provázená 33 mystery kešemi a její délka je kolem 14 kilometrů. Vy však při luštění jednotlivých keší navštívíte postupně, abecedně, celou jednu část České republiky, přesněji tedy Moravu, a to celé ve virtuální podobě. Mimo to si přečtete 33 zajímavých legend, u kterých máte možnost zkoumat, navštívením dané lokality, jejich pravdivost.
Přeji hodně zábavy a úspěchu při luštění.
O vzniku města Opavy
Slezské město Opava má bohatou historii. Ve 14. století bylo sídelním městem opavského knížectví a v 18. století hlavním městem rakouské ho Slezska. První písemná zpráva o malé osadě, pojmenované podle říčky Opavy, však pochází už z roku 195. Však těmi místy odedávna vedla stará obchodní cesta z Moravy do Polska.
O té cestě, dvou pánech a o tom, jak Opava přišla ke svému jménu, vypráví pověst.
Neví se, kdo byli ti páni a proč tudy jeli. Jejich jména i osudy odnesl čas. Ale byli tu a utábořili se na břehu velké řeky blízko cesty. Brzy ráno vyšli každý ze svého stanu a uviděli dlouhou kupeckou karavanu.
Muly a osli naložení pytli a bednami, vozy s režnými plachtami a jezdci na koních procházeli kolem nich. Jejich cíl byl jistě blíž než země, odkud putovali podle snědé pleti i cizokrajného oblečení vozků a poháněčů pánové poznali, že jezdci přicházejí z dalekých východních zemí.
Za nákladem a sluhy jeli kupci, tři muži v bohatě zdobených šatech na krásných koních. Jak spatřili pány a jejich ležení, přikázali zastavit a nabízeli své zboží: hedvábné látky, šperky tepané ze stříbrných a zlatých drátků, perly, drahokamy, vlněné koberce se složitými vzory pytle voňavého koření a džbány se vzácnými oleji a mastmi.
Pánové si všechno prohlíželi, něco koupili, něco nechali. Až si jeden všiml velké proutěné klece překryté kusem hrubého plátna.
„Copak máte v té kleci? Ukažte!"
„To je čarovný pták, jmenuje se páv."
Kupec jediným pohybem strhl plátno a pánové užasli. V kleci byl velký pták s peřím měňavým do modra a do zelena, s pyšnou péřovou korunkou na hlavě. Náhle vyrazil škaredý skřek a roztáhl svůj ocas do nevídané šíře - a každý jeho brk byl zakončen barevným okem a zlatavým chmýřím, až to celé vypadalo jako veliký přenádherný vějíř.
„Toho ptáka chci!" vykřikli pánové dvojhlasně a naráz zazvonili svými měšci.
„Ale drazí páni, my máme ptáka jen jednoho," ošívali se kupci.
„Tak ho tedy kupuji já, dám ho své dceři ke svatbě," řekl jeden pán.
„Kdepak, já ho kupuji. Bude to dar pro mou ženu!" volal druhý.
Tak se do sebe pustili: „Ustup mi, já jsem starší!"
„Ale já jsem bohatší. Kdybych chtěl, moje vojsko rozseká to tvoje na cáry!"
„Cože? Chceš válku? Máš ji mít," křičeli pánové celí rudí ve tváři jeden přes druhého.
Když už to vypadalo, že se o páva strhne velká vojna, jeden z pánů se vzpamatoval a ustoupil.
„Ale snad se o toho páva nebudeme bit," povídá mírně. „Víš co? Já ti ho přenechám, dej ho své dceři ke svatbě!"
Druhý pán se zastyděl, že ten druhý je moudřejší. A řekl: „Ba ne. Ty jsi nás uchránil od zbytečné války, jen si toho páva kup!"
Tak se zas hodnou chvíli přeli o to, kdo si páva koupí.
Kupci už z toho byli celí popletení, karavana netrpělivě přešlapovala na místě a někdo musel ten spor ukončit.
„Já tedy páva koupím," řekl ten moudřejší a vysázel kupci rovných deset zlatých.
„Tak si ho měj," ušklíbl se druhý pán. „Ale přeju ti, aby pošel, než dojedeš domů!" zavolal vztekle a zmizel ve svém stanu.
Kupci přepočítali peníze, s úklonami se vzdálili, nasedli na koně a karavana se zas dala do pohybu.
A pánové? Inu, zase se usmířili. Ráno přátelé, v poledne nepřátelé, večer zas přátelé - sešli se nad konvicí vína a už se na sebe nezlobili.
„Víš co," povídá ten, co koupil páva. Já jsem rád, že jsme se zas usmířili. Na památku toho smíru bychom měli něco velkého vykonat!"
„Když něco velkého, tak velkého," povídá druhý. Založíme tu město. Jen se rozhlédni - je to opravdu pěkné místo, řeka blízko, kopce nedaleko. Co říkáš?"
„A to je dobrý nápad! Postavíme tu město. Ale jaké jméno mu dáme?"
Přemýšleli, lámali si hlavu, krčili svá čela a potahovali se za kníry
„Už to mám!" zavolal jeden. „Dáme mu jméno podle té naší hádky. O co jsme se hádali? O páva. Ať se naše město jmenuje - Opava!"
Tak město Opava přišlo ke svému jménu.
Jak na keš.
Finální souřadnice zjisti, spočítej podle legendy v listingu, nebo požádej o pomoc strýčka Googla či tetičku Wiki.
1) Napiš text ve správné podobě podle legendy ( bez mezer a čárek mezi slovy )
do checkeru 1.
Text 1: Péávno is vošnehc pirloehžlí noěc kioluip noěc nielcah
checker 1
2) Napiš text ve správné podobě podle legendy ( bez mezer a čárek mezi slovy )
do checkeru 2.
Text 2: Kiulpseacžjueédvionnýámppaoohnytbáelmpslthr
checker 2
3) Napiš text ve správné podobě podle legendy ( bez mezer a čárek mezi slovy )
do checkeru 3.
Text 3: Ykrdáycbayncehjcohvttěoltmáokjeesvzoojrsok
checker 3
4) Napiš text ve správné podobě podle legendy ( bez mezer a čárek mezi slovy )
do checkeru 4.
Text 4: 4, 25, 18, 8, 21, 13, 9, 15,19, 21,10, 4, 5,18, 16,14,1, 5, 10, 5, 19,
4, 25, 18, 8, 21, 26, 12, 1, 5,19,4, 20, 25, 20, 14, 5, 5,26
checker 4
5) Napiš text ve správné podobě podle legendy ( bez mezer a čárek mezi slovy )
do checkeru 5.
Text 5: 20, 1, 14, 15, 11, 25, 22, 15, 8, 5, 11, 12, 5, 22, 15, 3, 5, 14, 9, 12, 5, 13,
13, 15, 8, 3, 25, 2, 21, 18, 9, 13, 19, 15, 8, 15, 20, 21, 11, 20, 1, 13, 1, 16, 1, 14
checker 5
6) Napiš text ve správné podobě podle legendy ( bez mezer a čárek mezi slovy )
do checkeru 6.
Text 6: 16, 18, 25, 18, 5, 13, 9, 14, 25, 19, 11, 1, 12, 5, 26, 5, 12, 9, 19, 9, 12, 1,
12, 1, 13, 1, 22, 15, 12, 9, 8, 1, 19, 9, 20, 15, 8, 12, 16, 1, 1, 22, 1, 12, 21, 11, 5, 3,
18, 3, 1, 22, 9, 12, 19, 9
checker 6
Finální souřadnice: N50°05,ABC
E014°38,DEF
Hint pro luštění:
6 - Což takhle dát si dabl, da da da dabl, ten krásný oboustranný dabl.
Hint pro odlov:
Se závislostí na geocachingu se dělíš o podnájem
osud rozdává karty, my s nima hrajem
Kostlivec číhá v každý šuplíkový skříni
a ďábel v tobě šeptá vylez na dub a nebo zab tu svini
Jak ohař na stopě místo luštění s triegrem v příkopě
za dveřmi toalety, před domem její tety
Zelený démon žárlivosti,
sebral ti z mysli schody do nebe a zbytky příčetnosti,
rád bys ji zabil, ale běž, radši na dub vylez, protože
jenom ten geocaching k smrti miluješ.
Žárlivost kreslí fantastický obrazy,
někdy tě rozpálí, že tě až zamrazí.
Sráží tě na zem hrabeš se na nohy
a ve dveřích ti vaděj parohy.
Co když to všechno pravda není,
jenom ty žiješ se závislostí na geocachingu v zatemnění
rád bys jí zabil ale běž,
jenom ten geocaching k smrti miluješ.
Zelený démon žárlivosti,
sebral ti z mysli schody do nebe a zbytky příčetnosti,
rád bys ji zabil, ale běž,
jenom ten geocaching k smrti miluješ.
S nenávistí se dělíš o podnájem,
osud rozdává karty my s nima hrajem
Kostlivec číhá v každý skříni
a ďábel v tobě šeptá odlov tu petku a nebo zab tu štětku
jak ohař na stopě místo luštění s triegrem v příkopě
za dveřma toalety, před domem její tety
Zelený démon žárlivosti,
sebral ti z mysli schody do nebe a zbytky příčetnosti,
rád bys ji zabil, ale běž,
jenom vidinu nové petky v železném držáku k smrti, jo k smrti, jo k smrti miluješ.