|
Dovolte mi ukázat vám zajímavost v Opavě, kolem které většina lidí jen projde. Vítejte u mé další EarthCache.
Mušlový vápenec
Mušlový vápenec je sedimentární hornina, která se skládá převážně z fragmentů schránek mořských měkkýšů, konkrétně z mušlí. Tento druh vápence vzniká postupným usazováním těchto schránek na mořském dně. Mušlový vápenec má charakteristickou texturu, která je tvořena malými, zaoblenými fragmenty mušlí, které mohou být různých druhů a velikostí.
Průběh vytváření mušlového vápence začíná tím, že měkkýši žijící v mořském prostředí odumírají a jejich schránky se hromadí na dně. Tato organická hmota se postupně minerálně zpevňuje a mění se na uhličitan vápenatý, což je hlavní složkou vápence. Tímto procesem vzniká charakteristická textura mušlového vápence, která obsahuje mnoho malých a zaoblených fragmentů mušlí.
Vápenec v mušlovém vápenci tvoří většinu jeho složení, což ho činí důležitým materiálem pro stavebnictví a výrobu vápna. Mušlový vápenec má také historický význam, neboť byl často využíván v historických budovách a sochách.
Zkamenělí Rohouni
Jedná se o fosilie zvláštní skupiny mlžů nazývané Rohouni nebo Rudisti. Tito teplomilní obyvatelé se objevili během jury a vyhynuli ke konci křídy. Jsou charakteristickými svými specifickými ulitami - spodní část je kuželovitá, někdy spirálovitě stočená, zatímco horní sloužila jako ploché víčko. Rudisti se pevně přichytili k skalnatým povrchům a jejich odolné ulity jim umožňovaly odolat silným přílivům. Některé druhy tvořily velké kolonie a dokonce vytvářely útesy. Během více než 60 milionů let se rozmanitě vyvinuly do neuvěřitelného množství druhů a forem, což zvýšilo biodiverzitu v těchto teplých a mělkých mořích.
Podmínky pro život byly pro tyto organismy v místních teplých a mělkých mořích ideální, protože zde byl dostatek potravy. Díky tomu se vyskytovaly v hojném počtu. Toto období je považováno za jedno z nejteplejších v geologické historii Země, prakticky bez polárních ledovců. 
Fosilie
Fosilie jsou pozůstatky pravěkých organismů, které se nám dochovaly do současnosti. Zkamenělinou (tzv. fosilií) může být jak otisk v kameni (nepravá fosilie), tak kosti dinosaurů, či zkamenělé kmeny dávných stromů. Za fosilii je považován jakýkoliv, ať už celý, anebo neúplný pozůstatek živočišného či rostlinného původu starší více než 10 000 let (Pleistocén a dříve). Pozůstatek nám musí však podávat alespoň základní představu o tvaru a stavbě pravěkého organismu. Fosilie jsou tedy hmotné doklady existence života, který byl v geologické minulosti na naší planetě.
Nejčastěji vznikají tak, že živočich nebo rostlina uvízne v usazeninách, obvykle pod vodou. I když se masité části těla takto pohřbených živočichů rychle rozloží, tvrdé složky, kosti a skořápky zůstanou zachovány, v některých případech prakticky bez poškození. Většinou však prosakující voda částečně nebo úplně zanese spáry a dutiny různě zabarvenými minerály, a promění je v kámen. Tento proces se nazývá mineralizace, nebo fosilizace.
Ačkoliv to možná vypadá, že fosilií je obrovské množství (zejména na některých lokalitách) je vznik zkameněliny spíše výjimečný. Většina pozůstatků živých organismů má jen velmi malou šanci, že dojde k jejich zkamenění - spíše dojde k jejich nenávratnému zničení.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Jakou horninu můžete na úvodkách pozorovat?
2) Prozkoumejte zkameněliny rohounů a popište jejich barvu a tvar.
3) Můžete zde pozorovat i nějaké jiné fosilie?
4) Do logu nahrajte fotku sebe, nebo vaší GPS na úvodkách.
Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se.
 |