Popis lokality
Asi 300 m severozápadně za obcí Ohrozim se nachází vyvýšenina se samotou, kde kdysi stával větrný mlýn. Přibližně 50 m od ní se nachází unikátní lokalita evropského významu. Jedná se o přírodní památku Ohrozim-Horka, která je pozůstatkem menšího povrchového lomu na břidlici. Lom se svahy vytvarovanými do podoby kráteru je částečně zatopený spodní vodou.
Vzniklo zde tak unikátní jezírko částečně zarostlé mokřadní vegetací. V samotném jezírku roste orobinec úzkolistý, vachta trojlistá, rdest kadeřavý, leknín bílý, sítina sivá či kosatec žlutý. Na jeho okrajích a v blízkém okolí jsou nízkostébelné acidofilní suché teplomilné trávníky, na hranách lůmku je vegetace velmi rozvolněná s výskytem „zakrslých“ forem rostlin (nanismus) zařaditelná do acidofilní vegetace efemér a sukulentů. Předmětem ochrany je kolonie čolka velkého, o kterém si můžete přečíst na informační tabuli.
Přírodní památka, která byla vyhlášena r. 2011, se nachází v seznamu lokalit NATURA 2000. Lokalita má výšku 350-354 m n.m. a rozlohu asi 1,9 ha.
Geneze (vznik)
Jedná se o spodnokarbonské uloženiny Drahanské vrchoviny, kolem 310 milionů let staré. Tehdy vrcholila variská horotvorná činnost a tato orogeneze způsobená srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany zdvihla zemský povrch do velkých výšek. Zemětřesení uvolnila obrovské množství sutí a ty se řítily v bleskurychlých a hustých proudech ze šelfu až do hlubokého moře. Takovému proudu říkáme turbiditní. Tento pochod se během milionů let mnohokrát opakoval a vznikly zde jílovitopísčité horniny, nebo sedimentární klastické (z úlomků) horniny, kterým říkáme podle společných znaků drahanský kulm. Současný reliéf získala krajina až později při alpinském vrásnění.
Turbiditní proud vzniká důsledkem zemětřesení, podmořských skluzů, ale také přínosu hustých suspenzí částic hornin vodními toky (zvláště za obrovských povodní) např. do jezer či moří. Jedná se o vodní proud se zvýšenou hustotou, který vlivem velkého množství suspendovaného sedimentárního materiálu a působením gravitace teče při dně. Může využívat i nepatrného sklonu. Turbiditní proudy se tedy podílejí na periodickém ukládání sedimentů a výsledná hornina má pak typický vrstevnatý charakter. Charakteristickým rysem takto vzniklých hornin (turbiditů) je gradační zvrstvení (částice sedimentují různou rychlostí podle hustoty), což pozorujeme např. odlišností ve velikosti částic, barvě apod. Mohou se také vyskytnout, čeřiny aj. textury. Ideální turbidit obsahuje naspodu písek s valouny, výše potom písčité sedimenty, a nakonec jílovce. Mnohdy však ve výchozu hornin vidíme pouze jednu z těchto frakcí.
Horniny v lokalitě
Komplex drob, břidlic, prachovců a nebo slepenců budující východní část Drahanské vrchoviny nazýváme Myslejovické souvrství. Představuje 2000-3000 m mocný komplex s proměnlivým vývojem, kde se střídají jednotlivé typy usazených hornin.
Na lokalitě vidíme výchoz jílovité břidlice typické pro severní část sedimentační pánve. Je to jemnozrnná usazená hornina složená z jílu a prachu, která vznikla zpevněním jílovitých sedimentů, s charakteristickou laminární strukturou typickou pro rytmické sedimentace. Každá vrstva sedimentu představuje odlišnou epizodu ukládání. Jílovité břidlice vznikají v období klidné sedimentace mezi zemětřeseními a mořskými sesuvy a vytvářejí tak mezivrstvy např. mezi slepenci. Jak se na povrchu dříve uložených vrstev postupně hromadí další vrstvy sedimentu, zvyšuje se hmotnost nadloží. Tento zvyšující se tlak způsobuje, že se vrstvy stanou pevné a kompaktní.
Břidlice se vyznačují dobrou rovinnou štěpností, takže z nich lze snadno vytvářet tenké desky. Při navětrávání má nepravidelný tenkolupenný rozpad, většinou rovnoběžný se směrem břidličnatosti. Jednotlivé vrstvy nemívá tlustší než 10 cm. Barva břidlic vyjadřuje chemické a minerální složení. Jílovité břidlice obsahují kromě základní hmoty jílových mimerálů (ilitu) také muskovit, biotit, křemen a v menší míře i živce. Červenou, fialovou až hnědou barvu způsobují ionty Fe3+, zelenou pak obsah iontů Fe2+. Příměsi grafitu způsobují černé zbarvení. Jílové minerály příbuzné slídě mají ploché, deskovité krystalické struktury a během sedimentačního procesu mají tyto jílové částice tendenci se vyrovnávat rovnoběžně s horizontální rovinou podloží. Břidlice také často obsahující blány organických látek přispívající ke vzniku štěpných rovin a mohou se zachovat i fosilie. Jílovité břidlice podléhají jen velmi slabému stupni metamorfózy, zpravidla se jedná o cementaci v důsledku chemických procesů a rekrystalizaci jílových minerálů na rozhraní vrstev, což také přispívá jejich odlučnosti. Pokud jsou břidlice dále vystaveny vyššímu tlaku a teplotě, vznikají z nich přeměněné horniny označované jako krystalické břidlice.
Požadavky pro logování (otázky) / Logging requirements:
Pro úspěšné absolvování této earthcache je nutné odeslat všechny odpovědi přes profil a až poté se zalogovat. Nečekejte na odpověď - pokud bude něco špatně, ozvu se vám sám. / To successfully complete this earthcache, you must submit all answers via my profile and then log.
Stage 1 (úvodní souřadnice): Sestupte k jezírku, prohlédněte si lomovou stěnu na různých místech. / Descend to the pond, examine the quarry wall in various places.
1. Prozkoumejte a popište fyzikální vlasnosti horniny, tvrdost (zkuste vryp nožem), zrnitost, barvy. / Examine and describe the physical properties of the rock, i.e. hardness (try scratching with a knife), grain size, and colors.
2. Všimněte si sklonu jednotlivých vrstev břidlice. Proč nejsou vodorovné? Popište vlastními slovy, jak a kdy došlo k takovému postavení vrstev horniny. / Note the slope of the individual shale layers. Why are they not horizontal? Describe in your own words how and when the rock layers were arranged in this slope angle.
3. Vyjmenujte minimálně 5 faktorů, proč jsou jednotlivé vrsty břidlice dobře a pravidelně štípatelné? / List at least 5 factors why layers of clayey shale tend to peel or split into thin layers.
Stage 2: Stojíte na vstupu do lomu a po pravé ruce máte lomovou stěnu. Ve vzdálenosti asi 29 stop od začátku lomové stěny si všimněte velmi zajímavé vrstvy. / You are standing at the entrance to the quarry and on your right you have the quarry wall. At a distance of about 29 feet from the beginning of the quarry wall, note a very interesting layer.
4. Popište nepravidelnost, kterou jste nalezli (barva, tvar, struktura) a vlastními slovy vysvětlete jak k tomuto jevu mohlo dojít. / Describe the irregularity you found (color, shape, structure) and explain in your own words how this phenomenon could have occurred.
5. Popište, jak zde vypadá zvětrávání horniny. / Describe how rock weathering looks like here.
Stage 3: Na příjezdové cestě jsou vidět jednotlivé vrstvy horniny z pohledu shora. / Individual layers of rock can be seen from above on the unpaved driveway.
6. Jaký mají úhel tyto vrstvy vzhledem ke světovým stranám? / What is the angle of these layers relative to the cardinal points?
7. Vyfoťte se u jezírka a foto přiložte k logu. Fotku vašeho CWG nebo napsaný váš nick na kusu papírku může pořídit kdokoliv, takže uznávám jen foto s vaší postavou. Nesprávné foto bude automaticky smazáno do 24 hodin. / Take a picture of yourself (full body) by the lake and attach the photo to the protocol. Incorrect and hinting pictures will be automatically deleted within 24 hours.
Zdroje:
Online geologická encyklopedie. Česká geologická služba (http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl).
Štelcl J., Vávra V., Zimák J. Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska (http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Sosuvka/kulm_Drahany.htm).
Jílovitá břidlice. Wikipedie (https://cs.wikipedia.org).
Turbidit. Wikipedie (https://cs.wikipedia.org).