Kaple svatého Václava ve Víchové nad Jizerou
Přijedete-li do malé krkonošské vesničky Víchové nad Jizerou, upoutá vás chalupa obklopená krásnými řezbami a hned vedle ní spatříte malou kamennou kapličku. Koho by napadlo, že za obojím stojí jediný člověk?
Když šel Jaromír Milický do důchodu, měl dva sny - věnovat se řezbářství a postavit kapli. Oboje se mu podařilo. Ale nešlo všechno jako po másle ...
Představte si, že přijdete na stavební úřad a pořádáte o povolení stavby na vlastním pozemku. Paní se podívá do papírů a zeptá se, "co chcete stavět? Garáž, sklep, altán nebo včelín? Kapli? To je církevní stavba, to vám nepovolíme!"
Uplyne pár let, zákony se mění, úředníci zůstávájí. Ze deset let ten stejný úřad, stajné razítko, stejná otázka: "Co chcete stavět?"
"Chci postavit altán."
"Jaké to má rozměry? Je to na vlastním pozemku? Máte povolení KrNaPu? Můžete stavět."
Stavět se řekne lehce, ale z čeho? Potřebujete kámen, hodně kamene. Zkusíte tu či onde, nakonec se podaří, máte kámen. Začnete stavět, potřebujete trámy a střechu. Někdo slíbí, pak odřekne, nakonec se objeví neznámý člověk a postaví vám krov. Dojde kámen. Seženete kámen, nemáte jak zaplatit pomocníkům, jede někdo kolem a věnuje vám dar. Dostavíte štít, natáhnete na krov plachu, začne pršet ... A tak pořád dál, až nakonce přijdou lidi, přijede kněz a vysvětí kapli.
A pak, že se zázraky nedějí.
Kaple svatého Václava
Vysvěcena: 28.9.2019
Návrh: Martin Findejs
Hrubá stavba: Josef Kuba
Krov: Vladimír Tauchman
Vitráže: David Roskovec
Kované dveře: Ivan Janda
Zvon: neznámý dárce
Financování: důchod, prodej vyřezávaných soch, drobné dary