Hutnící technika se měla údajně ve Stavostroji vyrábět už od roku 1952. Bohužel až do počátku 60. let byl podnik všelijak reorganizován, začleňován a vyčleňován a proto se k tomuto období velmi těžko zjišťují jakékoliv informace o tehdejších výrobcích. Nicméně řada z nás si určitě při slově Stavostroj vybaví jako první vibrační válce, právě ty byly mnohaletou doménou Stavostroje a jejich výroba přetrvala v Novém Městě nad Metují do dnes.
Začátkem 60. let se objevuje první sériově vyráběný vibrační samojízdný válec ze Stavostroje, typ VVSL-1. Ten měl však pouze krátký život, neboť nedlouho po spuštění výroby z ní byl stažen na základě zkušeností z provozu a také kvůli připomínkám hygienika na bezpečnost obsluhy stroje. Nicméně nedlouho poté (asi okolo roku 1964) přichází nový model VVS-2 EP o váze bezmála 4,5 tuny, na rozdíl od váhy 2,5 tuny předchozího typu (mohl být také dotížen přídavnou zátěží písku do váhy 5,2 tuny). Frekvence vibrací se pohybovala mezi 30 - 40 Hz, což zabezpečovalo hutnící účinek jako přibližně 15 tunový statický válec. Pohon zajišťoval dieselový vzduchem chlazený motor 2D 110A o výkonu 18 HP/ 13, 4 kW (je možné, že v závěru výroby byl tento motor nahrazen jiným typem dieselového vzduchem chlazeného motoru). Tento model měl pracoviště strojníka zavěšené na pružinách, což tlumilo přenášení vibrací na obsluhu. Pracovnímu komfortu rovněž přispívalo hydraulické zatáčení stroje a možnost vybavení stroje kabinou či pouze přístřeškem. Běhouny byly vybaveny škrabadly s možností skrápění vodou. Pouze zadní běhoun byl vibrační a také pružně uložený.Typ VVS-2 EP se udržel ve výrobě přibližně do roku 1970, kdy byl nahrazen novou modelovou řadou vibračních válců.Dnes je jeden z přeživších exemplářů k vidění u kešky Červenka.