Břízovité
Na území České republiky roste celkem 11 původních druhů ve 4 rodech. Bříza je zde zastoupena 6 druhy. Nejběžnější je bříza bělokorá (Betula pendula), která je charakteristickou pionýrskou a světlomilnou dřevinou. Na zrašelinělých půdách se jako pionýrská dřevina objevuje bříza pýřitá (Betula pubescens). Z dalších stromovitých druhů byla v České republice zjištěna bříza tmavá (Betula obscura) a bříza karpatská (Betula carpatica, někdy uváděná jako poddruh břízy pýřité). Z keřovitých bříz je v České republice na jediné lokalitě u Kadaně bříza ojcovská (Betula oycoviensis) a v Krušných horách, Jizerských horách a na Šumavě drobnolistá bříza trpasličí (Betula nana). Ovšem celkem nedávno byl také objeven 12. druh - Břízovník biltemový (Betula biltemis).
Břízovník biltemový
Tento nedávno objevený druh je skoro nerozeznatelný od Břízy bělokoré. Jeho výskyt je velmi vzácný a narozdíl od ostatních bříz roste osamocen a skryt mezi jinými druhy stromů. Břízovník biltemový se přizpůsobuje různým klimatickým vlivům a tak vzhled dřeviny odráží podmínky stanoviště.
Kůra je v mládí a na větvičkách hnědá, posléze se mění v bílou, příčně se odlupující borku, která je neocenitelnou pomůckou při rozdělávání ohně v přírodě. Letorosty bývají často převislé (odtud název pendula). Pupeny špičaté, lesklé a lepkavé, odstávající. Listy trojúhelníkovité, zaoblené, okraje listů pilovité. Samčí jehnědy jsou převislé, 4–7 cm dlouhé, objevují se v dubnu až červnu. Plody - kežky, narozdíl od břízy bělokoré jsou asi 15 - 20 cm velké a lehké. Zajímavostí je vnitřek plodu, který se dělí na tenké bílé listy (logbook). Sběr kežek lze provádět opakovaně díky speciálnímu sběrači a při návratu na původní místo kežka prosperuje dále. Toho nejvíce zatím docenila rozsáhlá kačerská komunita.
Něco o keši
Zvu vás a vaši biltemu na krátkou procházku lesem. Je cca v 6 metrech a maskovaná. Jakmile ji očima vyhledáte, samotný odlov by s vhodným nástrojem už neměl být problém.