Těch pár domů nalepených zde těsně u pošumavské dálnice (státní silnice č. 22) je Nová Hospoda. Aby se nepletla s jinými, má v názvu 'u Skránčic'. Říká vám něco "Nová Hospoda u Skránčic"? Já jsem se s ní obeznámil před pár lety, když jsme se sem dostali s kamarádem a spolužákem z gymnázia. Pronesl stejnou otázku. Něco v paměti bylo, ale zdaleka ne dost na kloudnou odpověď. Pak s nápovědou to rychle vyplavalo na povrch. Bylo to z předmětu Literatura (kterou nás učil profesor Bejvančický). Pochází odtud významná literární osobnost.
Pocestné dnes zdejší Nová Hospoda nezajímá, důležitá byla za času formanů. Nejspíš vznikla po vybudování císařské slinice (někdy po roce 1800, jako všechny; zatím jsem se po tom nepídil), která vedla jinudy než dosavadní trasa, a dosavadní zájezdní hospodu bylo třeba přemístit, či založit novou.
V roce 1837 (a to 13. října) se tu Mayerovým (hostinským) narodil synek Rudolf. Rodina měla 6 dětí a oba rodiče zemřeli předčasně (v Rudolfových 13 letech otec a v 16 matka). Rudolf byl nadaný, vystudoval gymnázium v Klatovech a naštěstí jej v dalším studiu mohl podporovat vídeňský strýc, lékař. Ten z něj chtěl mít právníka a taky řádného vídeňáka. Studoval tedy práva ve Vídni, ale nešlo to hladce (m.j. pro rozdíly v původu, stavu, majetnosti, které mu dávali spolužáci najevo, ale i pro jeho vlastenectví a neshody se strýcem), proto po 2 letech odešel na Karlovu univerzitu do Prahy. Tam studoval už bez strýcovy podpory, při studiu se živil doučováním. V jeho existenčních starostech a vypětí byl počátek jeho předčasného konce. Po zhoršení zdravotního stavu na radu lékaře opustil Prahu. Na venkově pracoval pak jako vychovatel, později jako koncipient, přitom se stále připravoval na doktorát. Přeci jen se mu znovu dostalo podpory (Palacký, Rieger) a titul získal. Ale už zdravotně zlomený - tuberkulóza. Zbýval mu v té době rok života. Do nového zaměstnání nenastoupil, pobýval po příbuzných, dožil u své sestry v Loučimi, kde je také pochován. Bylo mu necelých 28 let.
Ale stihl se přesto zapsat 'do čítanek' - ve školách se o něm učíme pro jeho literární činnost. Po příchodu na univerzitu do Prahy se dostal do okruhu májovců a v almanachu Máj ve 21 letech prvně publikoval své verše. (Ale vůbec první napsal už na gymnáziu, své lásce. Ta se musela provdat za jiného a Mayer se s tím zcela nevyrovnal. Nikdy na ni nezapomněl.) Jeho poezie patří k nejkvalitnější české poezii onoho období. Za svého života nevydal žádnou sbírku básní, až posmrtně je vydal jeho přítel. Jeho básně měly poměrně velký ohlas mezi májovci. Kulisou jeho veršů byla obvykle Šumava, vzorem mu byl Mácha, ale Mayerova poezie měla navíc i silné sociální motivy. Nejznámější jeho báseň - sociální balada - se jmenuje V poledne. Pro ten sociální tón byl za minulého režimu (v době mých studií) připomínán o to více. V roce 1951 vyšla prakticky celá jeho poezie pod názvem Pro vlast a svobodu. Ale nejen sociální motivy lze najít v jeho tvorbě a básník stojí za připomínání i dnes. Byl to básník bolesti a žalu.
Domácí úkol pro ty, kdo jen nesbírají body a pro vytěžení užitku i potěchy z každé kešky jim není líto času: přečtěte si nějakou báseň R. Mayera. Vygooglit je není snadné. Kdo se dostane ke knížce, má to autentičtější. Zde jedna dostupná:
Písně v bouři (https://cs.wikisource.org/wiki/Máj_(almanach_1858)/Písně_v_bouři)
Na rozcestí u Nové Hospody byl vybudován památník (1937). Ve fotkách najdete jeho nedávnou podobu a pak tu nynější (z doby založení keše). Rozdíl je v chybějící podobizně básníka - buďto se někomu líbil a chtěl jej mít pro sebe, nebo se orientoval na kovy, aby se s nimi jen tak 'neplýtvalo'... Napsal tak každopádně malou vizitku naší doby. Na rozcestí také občas táboří kamioňáci; okolí je proto nevábné (kam dát keš, aby to bylo bez nástrahy?) a taky příležitostně zamudlené (tenhle mudla zmizí až ráno). Když už budete tady, projděte se kousek po staré silnici k mlýnu. Je to kousek původní císařské silnice, se starobylým můstkem. Připomene vám lépe dobu mládí Rudolfa Mayera (chodil tudy do školy, možná i za klukovskými hrami).
