Podle barvy řeholního oblečení se jejím tehdejším vlastníkům - benediktýnům - říkávalo „černí mniši.“ Les Mnichovec, ležící v katastru obce Šeřče, rovněž připomíná ve svém názvu středověké držení mnichy. Původní listnatý les býval mnohem rozsáhlejší a podle ústního podání v něm v dávných dobách stávala poustevna.
Řád bratří blahoslavené Panny Marie na hoře Karmel, zkráceně též řád karmelitánů, či jen karmelitáni (latinsky Ordo fratrum Beatæ Virginis Mariæ de monte Carmelo, zkr. OCarm.) Karmelitáni původně poustevnický, nyní žebravý řád vzniklý již v nejstarších křesťanských dobách na palestinské hoře Karmel, kde se původně po vzoru proroka Eliáše a jeho učedníků usazovali poustevníci. V itineráři Poutníka z Piacenzy kolem r. 570 se však již mluví o klášteru. R. 1155 tam na ruinách této stavby budoval sv. Bertold z Kalabrie nový řeholní dům. Počátkem 13. století karmelitáni přišli do Evropy, kde šířili mariánskou úctu a používání tzv. škapulíře. V 16. století vlivem sv. Terezie z Avily a sv. Jana z kříže se řád v obojí větvi mužské i ženské současně s reformou rozdělil na přísnější „bosé" (zkratka OCD) a volnější „obuté" (zkratka OCarm). Jde o řád kontenplativní, i když zejména „obutí" se věnují také duchovní správě.
Heslem karmelitánů je Eliášův výrok: „Zelo zelatus sum pro Domino Deo exercituum" - „Horlím horlivostí pro Hospodina, Boha zástupů".
A že to nebude jen tak dojít si pro krabičku, mám pro Vás malý ůkol. Vylušti puzzle a pak tě Karmelitán provázej:
https://www.jigidi.com/created.php?id=8k9dq2rf