Je sobota a vyrazili jsme si s kamarádem Honzou zakempovat do lesa poblíž Růžové. Odpočinout si od denního stereotypu a trochu zapařit.
Jinak, jmenuji se Petr a jsem řidič kamionu. Celý týden sedím na zadku v kabině a jezdím do Německa.
Naplánovaný jsme to měli dva týdny dopředu. I když je venku zima a začíná padat sníh, tak jsme stejně vyrazili. Máme dobré vybavení – stan, spacáky do -10 C a placatku s rumem, ta nás zahřeje.
Tak jsme tedy vyrazili, zaparkovali na parkovišti a vydali se do lesa. Pod nohama nám křupal čerstvý sníh a sem tam i zasvitlo slunce. Zde je ideální se utábořit, řekl jsem. Nejdříve jsme si postavili stan a připravili si na večer ležení. Honza došel pro dřevo a uděláme si oheň, aby bylo teplo.
O pár hodin později…
Všude je naprostá tma, vidět je jen ohýnek a hvězdy na obloze. Nálada se zlepšila – placatka je prázdná. Honza začne povídat děsivou historku. Prý z Transylvánie v Rumunsku utekl upír. Už ho to tam nebavilo, tak se vydal přes Alpy směrem do Česka. Někde četl, že byl viděn na Vysočině hajným v lese, ale prý viděl jenom nějaký stín, který hned zmizel. Pak byly hlášeny případy zmizení v Orlických horách, Jizerských, a dokonce i u Růžovského vrchu v severních Čechách. Poslední případy byly právě odtud. Ha, na upíry, strašidla a duchy nevěřím. Jdu spát. Ještě budu vzhůru Píťáku. Petr usnul rychle a upadl do tvrdého spánku.
V průběhu noci se probudil, koukl se na hodinky – 3 hodiny ráno. Kde je Honza? Ve stanu není a venku taky ne. Najednou se něco za ním mihlo. Bylo to rychlé a tiché. Je tam někdo? zakřičel Petr. Pak už si pamatuji jen jedno. Něco mě chytlo zezadu za krk. Zubama mě to kouslo a nechtělo se to pustit. Sálo mi to krev. Po chvilce jsem omdlel.
O cachi:
Jedná se o pohodovou, skoro drive in cache. Věřím, že jí najdete úplně v pohodě a zároveň naleznete domov upíra lesního. Za dne upír spí, a tak můžete nepozorovaně zalogovat a jít na zpět k autu, ale v noci, tj. na vlastní pěst.
Na Vaši návštěvu se těší,
adamabella