Úvod
Cílem této kešky je seznámit hráče s částí historie města Velký Šenov a to konkrétně s historií vodních mlýnů. Celkem se jedná o 5 mlýnů ležících na území katastru města a u kterých budete zjišťovat indicie. Šestý mlýn uvedený v listingu spadá katastrálně pod město Mikulášovice, ale geograficky souvisí s tématem a tak je v listingu rovněž uveden a v jeho okolí pak naleznete kešku.
V listingu kešky je uveden jen nepatrný zlomek informací, které jsou dostupné na stránkách vedených panem Miloslavem Turynou, pro něhož je historie Velkého Šenova více než koníčkem a vřele doporučujeme tyto stránky navštívit: https://velkysenov.estranky.cz
Dalším zdrojem jsou pak stránky věnované výhradně vodním mlýnům ČR: https://www.vodnimlyny.cz
Mlýny
Göbelův, neboli Dolní mlýn (čp. 186)
Mlýn uváděný ve Velkém Šenově již v 17. století byl postaven v části obce nazývané dříve Dolní Šenov. První jméno získal po mlynářském rodu hospodařícím zde od roku 1831 do 2. světové války, druhé dle své polohy. Obrázek mlýnské budovy poskytla paní Edith Leusche, poslední dcera rodiny Göbelů.
Horní mlýn (čp. 156)
Původně mlýn zmiňovaný již v 17. století a stojící ve střední části Velkého Šenova na levé straně Vilémovského potoka byl na začátku 20. století přestavěn na přádelnu.
V prvním katastru nemovitostí Šenova je zmiňován v roce 1662 mlynář Georg Elmer jako Horní mlynář.
Mlýn a továrna na ocelové zboží v Leopoldce (čp. 22)
Starší ze dvou vodních mlýnů v Leopoldce založený kolem roku 1700 byl v roce 1830 přebudován na průmyslový podnik, který několikrát změnil výrobní program. Dnes slouží jako bytový dům.
Tento vodní mlýn byl založen krátce po roce 1700. Prvním mlynářem byl Gottfried Güntter, narozený kolem roku 1673 v Rožanech.
Mlýnský náhon se zachoval dodnes, mlýnský rybník byl v roce 1977 zasypán. Na zdi budovy, tehdy přilehlé k rybníku, jsou dodnes vidět nápisy z dob, kdy se tu hrával hokej.
Bílý mlýn, neboli Weisse Mühle (čp. 34)
Nejmladší a na Vilémovském potoce nejvýše položený mlýn z vodních mlýnů ve Velkém Šenově a Leopoldce stál asi 320 m jihozápadně od Černého rybníka, ze kterého k němu vedl náhon. Byl postaven kolem roku 1740.Svůj název dostal podle velké bílé hrázděné budovy.
Před zbouráním v roce 1956 sloužil jako bytový dům, náhon a mlýnský rybník jsou tu dodnes.
Knížecí, Fürstenwaldský, Spálený mlýn (čp. 37)
Stranou obce, cca 15 minut chůze od kapličky, poblíž silnice mezi Starým Hraběcím a Brtníky, na úpatí vrchu Plešný (Plissenberg) stával u velkého rybníka hrázděný dům č.p. 37 (původně č.p.40), mlýn s pilou. Mlýn byl založen počátkem 18. století, již v roce 1723 je v matrikách zmiňován mlynář v Knížecím.
V roce 1954 byl zdevastovaný a rozebraný mlýn pravděpodobně zapálen a vyhořel.
V roce 1956 se protrhla hráz mlýnského rybníka, v důsledku čehož přetekla, ale vydržela, i hráz Černého rybníka na Leopoldce.
Dnes jsou na místě jen zbytky kamenných zdí a protržený rybník.
Salmovský, Černý mlýn; Schwarze Mühle (Salmov čp. 1)
Patří katastrálně k městu Mikulášovice, nicméně geograficky zapadá do předchozí série a tak ho tu rovněž uvedeme.
Mlýn stál pod hrází menšího rybníka na severovýchodní hranici obce Salmov. Rybníkem protékal bezejmenný potok, místně nazývaný Salmovský, který se pod mlýnem vléval do Vilémovského potoka.
Na tomto místě nebudete nic zjišťovat, nicméně nedaleko je umístěna krabička, která vás bude pravděpodobně zajímat. 🙂
Ke kešce / Zum Cache
Sečíst všechny číselné údaje z jednotlivých zastavení. Součet vydělit 7 a výsledek použít následovně.
Addieren Sie alle numerischen Daten der einzelnen Haltestellen. Teilen Sie die Summe durch 7 und verwenden Sie das Ergebnis wie folgt.
XXX,XXXXXXX
ABC,DEFGHIJ
N 50° 58.AED E 14° 23.F(A-I)B
Na vypočítaných souřadnicích pak (snad) najdete sedmý mlýn. :-)
Auf den berechneten Koordinaten findet man dann (hoffentlich) die siebte Mühle. :-)