Klasicistní rozcestník jehlanovitého tvaru, neboli pyrám, byl vztyčen roku 1813 v Ohrazenicích na křižovatce tří starých císařských silnic, jako památka dokončení stavby těchto cest - do Mladé Boleslavi, do Turnova a do Liberce (jak je uvedeno na každém ze tří boků). Slavnostnímu odhalení přihlíželi tři tehdejší vládci - rakouský císař, ruský car a pruský král, kteří měli tou dobou v Jičíně jednání o vytvoření spolku proti Napoleonovi.
Pískovcový pyrám v Ohrazenicích je svou výškou 8,44 m nejvyšší v Česku. Váže se k němu několik letopočtů: 1813 byl postaven, 1967 rozebrán a složen vedle vozovky, 1984 znovu vztyčen a doplněn o poškozené části, 2013 restaurován. Od roku 1958 je památkově chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Na dvou šestibokých stupních stojí trojkřídlý sokl s vytesanými směry cest, na něm menší trojkřídlý nástavec s několika vytesanými nápisy, ze kterého vybíhá štíhlý vysoký trojboký jehlan se zkosenými hranami. Přibližně v polovině tohoto jehlanu jsou umístěny troje sluneční hodiny, na každé straně jedny.
Keš je umístěna nedaleko pyrámu, protože na kruhovém objezdu a v jeho těsné blízkosti by bylo nebezpečné ji hledat.
