Perleťovec dvanáctitečný
Délka předního křídla: 18-22 mm
Areál: Holarktický. Od severní poloviny Španělska a Portugalska přes Francii, Velkou Británii, střední a severní Evropu, Sibiř, Dálný východ, Koreu, Sachalin a Japonsko až do Severní Ameriky. Chybí na většině území Itálie a Balkánského poloostrova.
Biotopová vazba: Dva základní typy stanovišť – jednak rozvolněné listnaté a smíšené lesy včetně pasek, úvozů, okolí lesních cest, lesních luk atd., včetně mezofilních pastvin s křovinami a rozvolněnými stromy a pak také na rašelinnných loukách a rašeliništích.
Vývoj: Dvougenerační (květen – červenec, srpen – září), v horách jednogenerační (červen – červenec). Vajíčka kladena jednotlivě nebo v malých skupinkách na spodní stranu listů violek, často též na okolní suchý a výhřevný opad. Solitérních larvy se vyhýbají přímému slunci: po krátkém žíru na slunci se vždy rychle ukryjí do opadanky. Housenky často přelézají relativně dlouhé vzdálenosti mezi jednotlivými živnými rostlinami. Kuklí se v opadance, často pod stočenými suchými listy.
Chování: Samci patrolují, jedinci jsou v rámci biotopů (lesních komplexů atd.) relativně mobilní, takže populace nemívají velkou denzitu. Imága se nejčastěji zdržují na místech s velkou nabídkou nektaronosných bylin. Často je lze pozorovat při sání na osluněné vlhké půdě (obnažená rašelina, lesní cesty apod.).
Podobné druhy v ČR: Perleťovec fialkový ( Boloria euphrosyne ).
Rozšíření v ČR: Druh dosud široce rozšířený, úbytek lze spíše zaznamenat v početnosti populací. Vzácný je však v intenzivně zemědělsky a lesnicky obhospodařovaných oblastech, zvláště v rozsáhlých komplexech smrkových monokultur (ustupuje například v níže položených částech nejsevernější Moravy).
Ohrožení a ochrana: V současnosti není ohrožený. Horské a rašeliništní populace se zdají být méně ohrožené než populace v listnatých lesích nížin a pahorkatin. V podhůří a horách potenciálně ohroženy melioracemi, nebo naopak opuštěním a zarůstáním vlhkých a rašelinných luk; velké ztráty musel zaznamenat v době melioračního šílenství v 80. letech 20. století. V listnatých lesích nížin a pahorkatin je optimálním managementem návrat k pařezinám, nebo výběrná těžba vedoucí k prosvětlení porostů. Nepřípustné je rozorávání pasek a náhrada listnatých lesů jehličnatými monokulturami.
Informace čerpány ze zdroje www.lepidoptera.cz
Nezapomeňte si opisovat indicie pro bonusy.
Jak na keš? Vyberte správnou odpověď.
Otázka: Co žerou housenky?
Odpověď 1: jírovec N50°32.520 E14°25.55
Odpověď 2: jilm N50°32.665 E14°25.193
Odpověď 3: violky N50°32.879 E14°25.447